Božena Němcová
1820 - 1862
česká
not rated
My rating
Božena Němcová, významná autorka české obrozenecké éry a zakladatelka novodobé české prózy, se narodila 4. února 1820 ve Vídni (ačkoliv okolnosti jejího původu, včetně možného otcovství, zůstávají nejasné). Oficiálně je zaznamenána jako Barbora Novotná, později Panklová, a vyrůstala v rodině Panklových v Ratibořicích u České Skalice. Velký vliv na ni měla babička Magdalena Novotná, prostá venkovská žena.
V sedmnácti letech se provdala za finančního úředníka Josefa Němce, jehož služební přesuny ovlivnily i její život – žila s ním a čtyřmi dětmi v Josefově, Litomyšli, Polné, Domažlicích, Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství však nebylo šťastné kvůli Josefově hrubé a panovačné povaze.
V letech 1842–1845 se v Praze stýkala s předními představiteli české kultury a vlastenecké inteligence, což podnítilo její duševní a vzdělnostní rozvoj. Pobyt na Chodsku v letech 1845–1848 ji přivedl do kontaktu s lidovou kulturou a tradicemi, kde si získala oblibu.
Po manželově obvinění ze spiknutí a jeho přesunu do Uher se s dětmi přestěhovala do Prahy, kde znovu navázala kontakty s vlasteneckými spisovateli. I přes zlepšení situace v manželství žila v bídě a několikrát manžela v Uhrách navštívila. Ztráta nejstaršího syna Hynka v roce 1853 se negativně odrazila na jejím zdraví. V roce 1861 se s manželem definitivně rozvedla a odjela do Litomyšle, aby dokončila své spisy, což se jí však nepodařilo. Koncem listopadu ji manžel odvezl zpět do Prahy, kde o necelý měsíc později, 21. ledna 1862, zemřela. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.
Božena Němcová publikovala v časopisech básně, povídky, cestopisy, pohádky a hádanky. Z lidových vyprávění čerpala inspiraci pro sedm svazků *Národních báchorek a pověstí* a deset svazků *Slovenských pohádek a pověstí*. Dále je autorkou cestopisných a národopisných črt (*Obrázky z okolí Domažlického*), realistických povídek z venkovského prostředí (*Divá Bára, Pohorská vesnice, Karla, Pan učitel, V Zámku a v podzámčí, Baruška, Chudí lidé, Chýže pod horami*) a vrcholného románu *Babička*.
V sedmnácti letech se provdala za finančního úředníka Josefa Němce, jehož služební přesuny ovlivnily i její život – žila s ním a čtyřmi dětmi v Josefově, Litomyšli, Polné, Domažlicích, Uherských Ďarmotech a v Praze. Manželství však nebylo šťastné kvůli Josefově hrubé a panovačné povaze.
V letech 1842–1845 se v Praze stýkala s předními představiteli české kultury a vlastenecké inteligence, což podnítilo její duševní a vzdělnostní rozvoj. Pobyt na Chodsku v letech 1845–1848 ji přivedl do kontaktu s lidovou kulturou a tradicemi, kde si získala oblibu.
Po manželově obvinění ze spiknutí a jeho přesunu do Uher se s dětmi přestěhovala do Prahy, kde znovu navázala kontakty s vlasteneckými spisovateli. I přes zlepšení situace v manželství žila v bídě a několikrát manžela v Uhrách navštívila. Ztráta nejstaršího syna Hynka v roce 1853 se negativně odrazila na jejím zdraví. V roce 1861 se s manželem definitivně rozvedla a odjela do Litomyšle, aby dokončila své spisy, což se jí však nepodařilo. Koncem listopadu ji manžel odvezl zpět do Prahy, kde o necelý měsíc později, 21. ledna 1862, zemřela. Je pohřbena na Vyšehradském hřbitově.
Božena Němcová publikovala v časopisech básně, povídky, cestopisy, pohádky a hádanky. Z lidových vyprávění čerpala inspiraci pro sedm svazků *Národních báchorek a pověstí* a deset svazků *Slovenských pohádek a pověstí*. Dále je autorkou cestopisných a národopisných črt (*Obrázky z okolí Domažlického*), realistických povídek z venkovského prostředí (*Divá Bára, Pohorská vesnice, Karla, Pan učitel, V Zámku a v podzámčí, Baruška, Chudí lidé, Chýže pod horami*) a vrcholného románu *Babička*.
Source: ld.johanesville.net