Autorka, původem z Rwandy, dnes žije ve Francii. Ve své knize vypráví o dětství stráveném v prefektuře Gikongoro a o násilném přesunu její rodiny do Nyamaty v roce 1960.
Narodila se u řeky Rukarara v Gikongoru. V roce 1960 byla její rodina deportována do Nyamaty. Později, v roce 1967, se jí podařilo, jako jedné z mála tutsijských dívek, nastoupit na prestižní gymnázium a v roce 1971 začala studovat sociální práci v Butaře. Tato zdánlivá stabilita však netrvala dlouho a v roce 1973 byla nucena uprchnout do Burundi před další vlnou etnických čistek. Tam dokončila vzdělání, pracovala pro UNICEF a seznámila se se svým budoucím manželem, Francouzským občanem.
V roce 1994 během genocidy přišla o rodiče a 37 příbuzných, zavražděných extremistickými butuskými milicemi. V témže roce založila organizaci, která pomáhala sirotkům, kteří ztratili rodiče během genocidy. Do Rwandy se odvážila vrátit až v roce 2004.
Source: http://www.bux.cz/knihy/48369-inyenzi-neboli-svabi-strhujici