Zdeněk Mlynář

Zdeněk Mlynář, rodným jménem Zdeněk Müller (nar. 22. června 1930 ve Vysokém Mýtě), byl český právník, politik, signatář Charty 77, pedagog, vědec a politolog. Do roku 1945 užíval jméno Müller.

V roce 1946 vstoupil do Komunistické strany Československa a v letech 1950–1955 studoval na Právnické fakultě Lomonosovovy univerzity v Moskvě. Po návratu působil v Ústavu státu a práva Československé akademie věd až do roku 1968. Během Pražského jara byl zvolen tajemníkem Ústředního výboru KSČ. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy byl odvezen do Moskvy, kde podepsal tzv. Moskevské protokoly. Následně byl jmenován členem předsednictva ÚV KSČ, ale v listopadu téhož roku rezignoval na všechny funkce a v roce 1970 byl z KSČ vyloučen. Poté pracoval v Národním muzeu.

Podepsal Chartu 77 a zapojil se do protirežimního odporu, což vedlo k represím a jeho emigraci do Rakouska. Zde přednášel na univerzitě v Innsbrucku, od roku 1989 jako profesor politologie.

Po sametové revoluci se vrátil do Československa a stal se čestným předsedou a volebním lídrem Levého bloku pro parlamentní volby v roce 1996. Po neúspěchu strany ve volbách odstoupil a ze zdravotních důvodů se stáhl z politiky.

Zemřel 15. dubna 1997 ve Vídni. Pohřbu v Praze se zúčastnil mimo jiné Michail Gorbačov, bývalý generální tajemník ÚV KSSS a prezident Sovětského svazu. Jeho manželkou byla ekonomka a diplomatka Rita Klímová, synem novinář a politik Vladimír Mlynář a dcerou profesorka historie umění Milena Bartlová.