Abraham Merritt

Byl reportérem a redaktorem pro různé časopisy, naposledy působil jako šéfredaktor The American Weekly v letech 1937–1943. Spolu s E. R. Burroughsem patří mezi klíčové autory science fiction na počátku 20. století. Jeho romány, často vycházející v časopisech All-Story Weekly nebo Argosy, jsou dobrodružné a romantické příběhy, které se pohybují na pomezí science fiction a fantasy. Typickým motivem je objev ztraceného světa či civilizace v odlehlých částech světa, jak dokládají díla jako Měsíční hlubina (1919), Tvář v propasti (časopisecky 1923, knižně 1931) nebo Obyvatelé fáty morgány (1932), kde se vedle ztracené civilizace objevuje i mimozemská obluda uctívaná jako bůh. K jeho nejuznávanějším dílům patří Ištařina loď (časopisecky 1924, knižně 1926), v němž se hrdina dostává do magického světa na babylónské lodi, kterou z prostoru a času vyslali dávní bohové. Nejvýraznější sci-fi prvek lze nalézt v Kovové obludě (časopisecky 1920, knižně 1946), kde vystupuje neorganická mimozemská bytost s kolektivním vědomím. Přestože jeho tvorba se odlišuje od technicky zaměřené sci-fi literatury, úspěšně publikoval i v odborných sci-fi časopisech a ovlivnil řadu dalších autorů. Sam Moskowitz vydal v roce 1985 jeho životopis doplněný ukázkami z děl a korespondence pod názvem Odrazy v Měsíční hlubině. Mezi jeho další díla patří Sedm kroků k Satanovi (1928), Hoř, čarodějko, hoř! (1933), Plaz se, stíne! (1934) a Liščí žena (1949).