Richard Marcinko

Richard Marcinko se narodil na Den díkůvzdání v roce 1940 v Lansfordu, malém městečku v Pennsylvanii, kde podle jeho slov žili převážně Slováci a Češi. Lansford ležel v uhelném revíru Carbon County, poblíž většího města Coaldale. Jeho otec, Juraj Marcinko, a matka, Emilie Teresa Pavlík Marcinko, byli slovenského a českého původu. Když bylo Richardovi dvanáct let, rodina se přestěhovala do New Brunswick, New Jersey, kde se mladý Richard poprvé setkal s lidmi různých národností – Poláky, Maďary, Iry, Židy, Afroameričany a Hispánci.

Původně chtěl vstoupit k Marines, inspirován nasazením jednotek v Libanonu, ale kvůli věku ho nepřijali. Později, lépe připraven, uspěl u Navy a 15. října 1958 nastoupil do výcvikového tábora v Great Lakes, Illinois, ještě před svými osmnáctými narozeninami. Tím začala jeho třicetiletá aktivní vojenská kariéra, která skončila 1. února 1989 v hodnosti kapitána.

O jeho činech kolují legendy, existují desítky internetových stránek, dvě knihy vzpomínek, tři učebnice a devět románů – a to zatím. Richard Marcinko má v historii amerického námořnictva významné místo. Začínal jako mladý důstojník SEALs ve Vietnamu. Zatímco ostatní budovali opevnění, Marcinko a jeho tým operovali za nepřátelskými liniemi, oblečeni v černých pyžamech, bosí a vyzbrojeni ukořistěnými sovětskými zbraněmi, aby lépe splynuli s okolím. Jeho tým „lovil“ Vietcongy hluboko v jejich území.

Během prvních šesti měsíců provedl 107 bojových akcí, zlikvidoval přes 150 nepřátel a zajal 84, za což získal Silver Star, čtyři Bronze Stars s vyznamenáním „V“, dvě Navy Commendation medaile a vietnamský Cross of Gallantry se Silver Star. V letech 1973 a 1974 působil v Kambodži, kde strávil 291 dní v bojových operacích a obdržel Order of Merit. Stal se pro severovietnamské síly nepříjemným protivníkem, což dokládá plakát s odměnou 50 tisíc piastrů za jeho zabití.

Skutečný rozmach jeho kariéry nastal v srpnu 1980, kdy ho náčelník námořních operací Thomas Hayward pověřil vytvořením, vybavením, výcvikem a vedením nejlepší protiteroristické jednotky na světě – SEAL Team Six. Pentagon vyslal Team Six na tajné mise po celém světě, od Střední Ameriky po Blízký východ, Afghánistán a Afriku. Marcinko se osvědčil natolik, že dostal za úkol vytvořit ještě specializovanější jednotku, Red Cell, jejíž úkolem bylo testovat bezpečnostní opatření amerických námořních základen.

Red Cell pod Marcinkovým vedením úspěšně „zaútočila“ na několik amerických letadlových lodí, jaderných ponorek a vojenských základen, pronikala přes zabezpečení, pokládala falešné bomby a brala rukojmí, včetně velitelů. Všechny akce byly pečlivě dokumentovány na video.

Nejznámější akcí byla „přepadení“ Air Force One v roce 1985, kdy se jeho tým dostal do prezidentského letadla, které bylo hlídáno Secret Service, SWAT týmem, letectvem, FBI, námořnictvem, policií a hasiči. Umístili dovnitř batoh s nápisem „Ka-Boom“, simulující teroristickou výbušninu.

Po odchodu do důchodu napsal Marcinko memoáry, ale kvůli utajení většiny jeho operací musel změnit jména, data a upravit detaily, aby je vydal jako fikci.

Jeho „fiktivní“ vzpomínky se prodaly ve více než dvou milionech výtiscích a pravidelně se objevovaly na seznamu bestsellerů New York Times. Často se objevoval v televizních pořadech, kde zdůrazňoval, že teroristé a diktátoři se dají porazit, pokud je dostatečná vůle.