Léo Malet, vlastním jménem Léon Mallet (7. března 1909 Montpellier – 3. března 1996 Châtillon-sous-Bagneux), byl francouzský spisovatel a básník známý především díky detektivním románům s postavou Nestora Burmy. Při psaní využíval řadu pseudonymů – Frank Harding, Léo Latimer, Lionel Doucet, Jean de Selneuves, Noël Letam, Omer Refreger, Louis Refreger – a spolu se Sergem Arcouëtem a Pierrem Ayraudem kolektivní jméno John-Silver Lee. Byl součástí surrealistického hnutí a získal ocenění Grand prix de littérature policière (1948) a Prix Paul Féval (1984).
Svou uměleckou kariéru začal v roce 1925 jako kabaretiér na Montmartru v Paříži. Po návratu do Montpellieru byl ovlivněn básníkem André Colomerem a v Paříži se pohyboval v anarchistických kruzích. Žil v Rue de Tolbiac, která se stala kulisou některých jeho románů. Pracoval jako úředník, dělník, novinář, komparzista, prodavač knih a balil knihy v nakladatelství Hachette, přičemž pod různými jmény psal detektivky.
V letech 1930 až 1949 se věnoval surrealistické poezii a v letech 1936–1939 aktivně působil v trockistické straně Parti ouvrier internationaliste.
V roce 1942 napsal svůj první román s detektivem Nestorem Burmou, *Nádražní ulice 120* (*120, rue de la Gare*), který mu přinesl popularitu a následovala další pokračování.
Nestor Burma, soukromý detektiv, se objevuje v asi třiceti románech, jejichž děj se odehrává převážně v Paříži. Série *Nové tajnosti pařížské* (*Nouveaux mystères de Paris*) navazuje na Eugèna Sue a každá kniha se zaměřuje na jiný pařížský obvod.
Mezi jeho další díla patří trilogie *La vie est dégueulasse* (1947), *Le soleil n'est pas pour nous* (1949) a *Sueur aux tripes* (1969) a řada detektivních příběhů.
Source: Wikipedie