Zdeněk Mahler
1928 - 2018
česká
not rated
My rating
Zdeněk Mahler (7. prosince 1928 Batelov – 17. března 2018) byl český pedagog, spisovatel, scenárista, publicista a muzikolog, nositel čestného doktorátu.
Vyrůstal v rodině dělníka a kováře Karla Mahlera a Marie. Po přestěhování z Vysočiny do Úval a následně do Prahy prožil dětství ve Vysočanech, kde navštěvoval měšťanskou školu. Po ukončení pražského Učitelského ústavu složil maturitní zkoušku na reálném gymnáziu v Karlíně. Na Filosofické fakultě UK studoval češtinu a angličtinu, kterou zakončil v roce 1952 doktorátem. Během studií spolupracoval s redakcí studentského časopisu Předvoj a s Československým rozhlasem.
V letech 1951–1953 působil v Československém rozhlase ve vzdělávací redakci, kde se potkával s osobnostmi jako Ludvík Aškenazy, Arnošt Lustig, Ota Pavel a Karel Kyncl. Následně v letech 1953–1955 vyučoval jako asistent na Akademii múzických umění a v letech 1955–1960 pracoval na ministerstvu školství jako tajemník ministra Františka Kahudy. Současně byl dramaturgem Laterny magiky a podílel se na přípravě československé účasti na výstavě Expo 58 v Bruselu.
V roce 1956 se zúčastnil Generální konference UNESCO v Dillí.
Od roku 1960 se věnuje spisovatelské, scénáristické, publicistické a muzikologické činnosti na volné noze. Psal knihy, divadelní hry (spolupracoval s režiséry jako Ota Krejča, Jan Kačer a Jan Schmidt), filmové a rozhlasové scénáře. Byl členem KSČ od roku 1948, ale v roce 1969 byl vyloučen. Aktivně se zapojil do událostí sametové revoluce v roce 1989.
Podílel se na tvorbě zahraničních filmů, například Amadea a Dynastie Straussů. Později se zaměřil na televizní tvorbu, kde vznikly pořady o Katedrále, Masarykovi, Antonínu Dvořákovi v Americe a Alfonsu Muchovi. Podle jeho námětů byly natočeny filmy Svatba jako řemen, Božská Ema, Koncert na konci léta a Zapomeňte na Mozarta. K 250. výročí narození W. A. Mozarta vytvořil televizní dokument a zpracoval cyklus Ano, Masaryk a další populárně vzdělávací pořady. Od 90. let se věnuje především hudební tematice a v televizním projektu Největší Čech ztvárnil roli advokáta T. G. Masaryka.
Vyrůstal v rodině dělníka a kováře Karla Mahlera a Marie. Po přestěhování z Vysočiny do Úval a následně do Prahy prožil dětství ve Vysočanech, kde navštěvoval měšťanskou školu. Po ukončení pražského Učitelského ústavu složil maturitní zkoušku na reálném gymnáziu v Karlíně. Na Filosofické fakultě UK studoval češtinu a angličtinu, kterou zakončil v roce 1952 doktorátem. Během studií spolupracoval s redakcí studentského časopisu Předvoj a s Československým rozhlasem.
V letech 1951–1953 působil v Československém rozhlase ve vzdělávací redakci, kde se potkával s osobnostmi jako Ludvík Aškenazy, Arnošt Lustig, Ota Pavel a Karel Kyncl. Následně v letech 1953–1955 vyučoval jako asistent na Akademii múzických umění a v letech 1955–1960 pracoval na ministerstvu školství jako tajemník ministra Františka Kahudy. Současně byl dramaturgem Laterny magiky a podílel se na přípravě československé účasti na výstavě Expo 58 v Bruselu.
V roce 1956 se zúčastnil Generální konference UNESCO v Dillí.
Od roku 1960 se věnuje spisovatelské, scénáristické, publicistické a muzikologické činnosti na volné noze. Psal knihy, divadelní hry (spolupracoval s režiséry jako Ota Krejča, Jan Kačer a Jan Schmidt), filmové a rozhlasové scénáře. Byl členem KSČ od roku 1948, ale v roce 1969 byl vyloučen. Aktivně se zapojil do událostí sametové revoluce v roce 1989.
Podílel se na tvorbě zahraničních filmů, například Amadea a Dynastie Straussů. Později se zaměřil na televizní tvorbu, kde vznikly pořady o Katedrále, Masarykovi, Antonínu Dvořákovi v Americe a Alfonsu Muchovi. Podle jeho námětů byly natočeny filmy Svatba jako řemen, Božská Ema, Koncert na konci léta a Zapomeňte na Mozarta. K 250. výročí narození W. A. Mozarta vytvořil televizní dokument a zpracoval cyklus Ano, Masaryk a další populárně vzdělávací pořady. Od 90. let se věnuje především hudební tematice a v televizním projektu Největší Čech ztvárnil roli advokáta T. G. Masaryka.
Source: www.wikipedia.org