Niccolò Machiavelli
1469 - 1527
italská
not rated
My rating
Niccolò di Bernardo dei Machiavelli (3. května 1469 – 21. června 1527, Florencie) byl italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. Pocházel z rodiny právníka Bernarda a Bartolomei, kde vyrůstal s bratrem Tottem a sestrami Primaverou a Ginevrou.
Poprvé se Niccolò zapojil do politického života ve Florencii v roce 1498, po pádu Savonarolova režimu. Krátce poté, 19. června, byl jmenován kancléřem florentské republiky. V roce 1500 se stal otcem a o rok později si vzal Mariettu Corsini, s níž měl šest dětí. I přes časté nevěry k ní Niccolò projevoval stálou náklonnost, jak dokládají jeho dopisy. Jako vyslanec Rady deseti cestoval do Francie, Švýcarska, Německa a k papežskému dvoru Julia II. Následně byl jmenován komisařem pro válku proti Pise. Po porážce Florencie u Prata a nástupu Medicejů byl Machiavelli v roce 1513 zatčen, vyslýchán a mučen kvůli podezření ze spiknutí. Byl odsouzen k vyhnanství ve Florencii, ale neprokázala se jeho účast na politice Rady deseti jako vůdce, pouze jako vykonavatel.
V exilu na statku se věnoval studiu a psaní, během kterého vznikla jeho nejvýznamnější díla. Snažil se získat přízeň Medicejů a v roce 1520 byl omilostněn, stal se jejich dějepiscem a byl pověřen psaním Florentských dějin. V roce 1525 mu Medicejští nabídli vedení stavby nových městských zdí. Po návratu do Florencie však padla vláda Medicejů a nová republika ho zbavila úřadu. Jeho pokus o získání pozice sekretáře selhal a po tomto odmítnutí onemocněl a v roce 1527 zemřel. Pohřben je ve florentském chrámu Santa Croce.
Poprvé se Niccolò zapojil do politického života ve Florencii v roce 1498, po pádu Savonarolova režimu. Krátce poté, 19. června, byl jmenován kancléřem florentské republiky. V roce 1500 se stal otcem a o rok později si vzal Mariettu Corsini, s níž měl šest dětí. I přes časté nevěry k ní Niccolò projevoval stálou náklonnost, jak dokládají jeho dopisy. Jako vyslanec Rady deseti cestoval do Francie, Švýcarska, Německa a k papežskému dvoru Julia II. Následně byl jmenován komisařem pro válku proti Pise. Po porážce Florencie u Prata a nástupu Medicejů byl Machiavelli v roce 1513 zatčen, vyslýchán a mučen kvůli podezření ze spiknutí. Byl odsouzen k vyhnanství ve Florencii, ale neprokázala se jeho účast na politice Rady deseti jako vůdce, pouze jako vykonavatel.
V exilu na statku se věnoval studiu a psaní, během kterého vznikla jeho nejvýznamnější díla. Snažil se získat přízeň Medicejů a v roce 1520 byl omilostněn, stal se jejich dějepiscem a byl pověřen psaním Florentských dějin. V roce 1525 mu Medicejští nabídli vedení stavby nových městských zdí. Po návratu do Florencie však padla vláda Medicejů a nová republika ho zbavila úřadu. Jeho pokus o získání pozice sekretáře selhal a po tomto odmítnutí onemocněl a v roce 1527 zemřel. Pohřben je ve florentském chrámu Santa Croce.