Karel IV. Lucemburský
1316 - 1378
česká
not rated
My rating
Karel IV. (14. května 1316 – 29. listopadu 1378) byl čtvrtý římský král a první český panovník tohoto jména. Syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny se původně jmenoval Václav a po celý život projevoval velké uznání české zemi a jejím tradicím. Jméno Karel přijal jako chlapec při biřmování ve Francii, kam ho otec poslal roku 1323 za vzděláním. Po deseti letech se do Čech vrátil ovládající francouzštinu, italštinu, latinu a němčinu a patřil k nejvzdělanějším vládcům středověké Evropy. Od roku 1334 byl moravským markrabětem, od roku 1341 mladším králem a o tři roky později se s otcem zasloužili o povýšení pražského biskupství na arcibiskupství.
Na místě románské baziliky svatého Víta začala vznikat gotická katedrála podle plánů Matyáše z Arrasu a později Petra Parléře. Krátce před bitvou u Kresčaku (11. července 1346) byl Karel zvolen římským králem jako protikandidát Ludvíka Bavora. Po smrti Jana Lucemburského se stal českým králem a pro svou korunovaci si nechal vyrobit novou, honosnou korunu, známou jako svatováclavská. Když Ludvík Bavor zemřel a Karel se prosadil jako respektovaný panovník, začal z Prahy budovat významné politické a kulturní centrum západního křesťanstva.
Svědčí o tom založení pražské univerzity a Nového Města pražského, které rozšířilo plochu hlavního města, i hradu Karlštejn. V kapli svatého Kříže na Karlštejně byla uložena galerie 129 obrazů světců, symbolizujících nebeské vojsko, a říšské korunovační klenoty.
V roce 1348 Karel sjednotil česká území do celku známého jako Země koruny české. Vztah Českého království ke Svaté říši římské upřesnil ve Zlaté bule, kterou vydal 5. dubna 1355 po svém zvolení císařem. Karel IV. byl prvním českým panovníkem, který dosáhl hodnosti krále a později císaře Svaté říše římské. Dále se věnoval rozvoji Prahy, což dokládá stavba kamenného mostu, který nahradil starší Juditin most, založení kláštera Na Slovanech a vylepšení pražského opevnění, včetně stavby Hladové zdi. Během života byl čtyřikrát ženatý (s Blankou z Valois, Annou Falckou, Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou). Karel IV. zemřel pravděpodobně na zánět plic.
Na místě románské baziliky svatého Víta začala vznikat gotická katedrála podle plánů Matyáše z Arrasu a později Petra Parléře. Krátce před bitvou u Kresčaku (11. července 1346) byl Karel zvolen římským králem jako protikandidát Ludvíka Bavora. Po smrti Jana Lucemburského se stal českým králem a pro svou korunovaci si nechal vyrobit novou, honosnou korunu, známou jako svatováclavská. Když Ludvík Bavor zemřel a Karel se prosadil jako respektovaný panovník, začal z Prahy budovat významné politické a kulturní centrum západního křesťanstva.
Svědčí o tom založení pražské univerzity a Nového Města pražského, které rozšířilo plochu hlavního města, i hradu Karlštejn. V kapli svatého Kříže na Karlštejně byla uložena galerie 129 obrazů světců, symbolizujících nebeské vojsko, a říšské korunovační klenoty.
V roce 1348 Karel sjednotil česká území do celku známého jako Země koruny české. Vztah Českého království ke Svaté říši římské upřesnil ve Zlaté bule, kterou vydal 5. dubna 1355 po svém zvolení císařem. Karel IV. byl prvním českým panovníkem, který dosáhl hodnosti krále a později císaře Svaté říše římské. Dále se věnoval rozvoji Prahy, což dokládá stavba kamenného mostu, který nahradil starší Juditin most, založení kláštera Na Slovanech a vylepšení pražského opevnění, včetně stavby Hladové zdi. Během života byl čtyřikrát ženatý (s Blankou z Valois, Annou Falckou, Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou). Karel IV. zemřel pravděpodobně na zánět plic.
Source: http://ireferaty.lidovky.cz/