Během druhé světové války byl v roce 1939 zatčen gestapem za protinacistickou odbojovou činnost a uvězněn nejprve na Špilberku v Brně, později v koncentračních táborech Dachau, Sachsenhausen a Neuengamme. V letech 1942 až 1945 byl vězněn ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Birkenau, kde spolu s Otou Krausem a dalšími spoluvězni vedl zámečnickou dílnu. Tato pozice mu umožnila poznat fungování a hrůzy celého komplexu. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z evakuačního pochodu smrti spolu s dvanáctiletým synem.
Po válce napsal s Otou Krausem knihu *Továrna na smrt*, dodnes uznávané dílo o Osvětimi-Birkenau, s důrazem na historii a zánik „českého rodinného tábora“ a vyhlazení tisíců českých Židů deportovaných z Terezína. Kniha vyšla v sedmi rozšířených vydáních a byla přeložena do mnoha jazyků. Společně s Krausem se podílel i na studii *Noc a mlha*, která se zabývá ekonomikou nacistických koncentračních táborů a genocidy. Jeho dílo *Soudcové, žalobci, obhájci* se věnuje frankfurtskému procesu s osvětimskými zločinci, kterého se on i jeho syn Otto Dov Kulka zúčastnili jako svědci. Dále napsal historickou novelu *Útěk z tábora smrti*, popisující útěk českého vězně Vítězslava Lederera a jeho snahu varovat před nacistickou genocidou.
Po invazi v roce 1968 emigroval do Izraele, kde pokračoval ve výzkumu na Hebrejské univerzitě a v Památníku holocaustu Jad Vašem. Jeho práce se zaměřily na významnou účast českých a slovenských Židů v boji za osvobození Československa.
V Izraeli se aktivně angažoval v Sdružení československých imigrantů a Lize izraelsko–československého přátelství a spoluzakládal Muzeum tolerance Wiesenthalova Centra v Los Angeles. Podílel se na založení světového sdružení přeživších Osvětim a vydávání časopisu *The Voice of Auschwitz Survivors*.
Po sametové revoluci se snažil o oživení židovského života v Československu a inicioval výstavbu pomníku na místě spálené synagogy ve Vsetíně a zapsání jmen obětí holocaustu na hřbitovní zeď. Usiloval o obnovení vztahů mezi Izraelem a Českou republikou.
Za celoživotní dílo obdržel v roce 1989 čestný doktorát od Spertus College of Judaica v Chicagu. V roce 1993 založil nadaci na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, která podporuje výzkum dějin českých Židů a holocaustu.
Jeho vědecká knihovna je uložena v Bejt Terezín a archív v Jad Vašem. V Muzeu ghetta Terezín mu byl odhalen pomník a k výročí jeho narození byla vydána pamětní kniha *Erich Kulka 1911-1995. Život jako poslání za ty, kteří se nevrátili*.
Source: wikipedie