Radovan Krátký
1921 - 1973
česká
not rated
My rating
Radovan KRÁTKÝ, * 29. 10. 1921, Stará Hlína (u Třeboně), † 30. 4. 1973, Praha. Prozaik, dramatik a autor literatury pro děti.
Narodil se v rodině učitele a po maturitě na reálném gymnáziu v Třeboni v roce 1941 pracoval jako dělník, krátce působil v pražském Dětském divadle Míly Mellanové a následně jako úředník sociální péče. V roce 1942 byl totálně nasazen v Linci. V letech 1945–1949 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň pracoval jako redaktor v časopise Lidová kultura (1946), nakladatelství Evropský literární klub (1947) a Československém spisovateli (od 1949), kde organizoval besedy s čtenáři. V letech 1951–1957 byl redaktorem Dikobrazu. Od roku 1957 se věnoval spisovatelské a překladatelské činnosti, s výjimkou let 1961–1962, kdy působil jako dramaturg v Divadle Spejbla a Hurvínka.
Přispíval do Mladé fronty, Lidové kultury, Práce, Dikobrazu, Roháče (Bratislava), Kultury a Světové literatury (překlady), Literárních novin. Napsal texty písní pro hru Ende Vésziho Poslední dobrodružství Dona Quijota (1958) a pro překlad hry Rolfa Hochhutha Náměstek (1966) vytvořil píseň. Spolupracoval s Československým rozhlasem (cyklus pohádkových příběhů Vrabčák Pepík s Milanem Šedým) a je autorem katalogu k výstavě Otakara Štembery (1954). Podílel se na technickém scénáři a spolu se Karlem Zemanem i na scénáři filmů Bláznova kronika (1964) a Ukradená vzducholoď (1966, prem. 1967, podle románu Julese Verna Dva roky prázdnin). Podle jeho knihy Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vznikla dramatizace Strašidla a bubáci (CD, interpreti Jiří Lábus, Simona Stašová, Jiří Stivín). Používal šifru R. K.
Radovan Krátký byl satirik, humorista, dramatik a autor literatury pro děti a mládež, populárně naučných knih, překladatel a editor. V počátcích 50. let vydal příručku Pojďte s námi dělat satiru a soubory satirických próz, v nichž využíval svůj smysl pro vtip a ironii k výsměchu „pozůstatků maloměšťáctví, náboženství a pověr“. V jeho pozdější tvorbě pro děti a mládež se projevuje rozpor mezi fascinací historickými, náboženskými a mytologickými tématy a způsobem jejich zpracování, kdy snaha o informaci a zábavné vyprávění často narážela na oficiální ideologii. V druhé polovině 60. let ustupoval didaktický tón jeho tvorby a těžištěm se staly parafráze staré literatury, zejména humorné prvky z kalendářů a snářů.
Jako editor a překladatel se věnoval jak hravé profánní literatuře (Písně žáků darebáků, Galantní poezie, Košilaté epopeje), tak náročnějším dílům (Marcel Aymé), z latiny, italštiny a francouzštiny.
Narodil se v rodině učitele a po maturitě na reálném gymnáziu v Třeboni v roce 1941 pracoval jako dělník, krátce působil v pražském Dětském divadle Míly Mellanové a následně jako úředník sociální péče. V roce 1942 byl totálně nasazen v Linci. V letech 1945–1949 studoval češtinu a latinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a zároveň pracoval jako redaktor v časopise Lidová kultura (1946), nakladatelství Evropský literární klub (1947) a Československém spisovateli (od 1949), kde organizoval besedy s čtenáři. V letech 1951–1957 byl redaktorem Dikobrazu. Od roku 1957 se věnoval spisovatelské a překladatelské činnosti, s výjimkou let 1961–1962, kdy působil jako dramaturg v Divadle Spejbla a Hurvínka.
Přispíval do Mladé fronty, Lidové kultury, Práce, Dikobrazu, Roháče (Bratislava), Kultury a Světové literatury (překlady), Literárních novin. Napsal texty písní pro hru Ende Vésziho Poslední dobrodružství Dona Quijota (1958) a pro překlad hry Rolfa Hochhutha Náměstek (1966) vytvořil píseň. Spolupracoval s Československým rozhlasem (cyklus pohádkových příběhů Vrabčák Pepík s Milanem Šedým) a je autorem katalogu k výstavě Otakara Štembery (1954). Podílel se na technickém scénáři a spolu se Karlem Zemanem i na scénáři filmů Bláznova kronika (1964) a Ukradená vzducholoď (1966, prem. 1967, podle románu Julese Verna Dva roky prázdnin). Podle jeho knihy Bubáci aneb Malý přírodopis duchů, přízraků a strašidel vznikla dramatizace Strašidla a bubáci (CD, interpreti Jiří Lábus, Simona Stašová, Jiří Stivín). Používal šifru R. K.
Radovan Krátký byl satirik, humorista, dramatik a autor literatury pro děti a mládež, populárně naučných knih, překladatel a editor. V počátcích 50. let vydal příručku Pojďte s námi dělat satiru a soubory satirických próz, v nichž využíval svůj smysl pro vtip a ironii k výsměchu „pozůstatků maloměšťáctví, náboženství a pověr“. V jeho pozdější tvorbě pro děti a mládež se projevuje rozpor mezi fascinací historickými, náboženskými a mytologickými tématy a způsobem jejich zpracování, kdy snaha o informaci a zábavné vyprávění často narážela na oficiální ideologii. V druhé polovině 60. let ustupoval didaktický tón jeho tvorby a těžištěm se staly parafráze staré literatury, zejména humorné prvky z kalendářů a snářů.
Jako editor a překladatel se věnoval jak hravé profánní literatuře (Písně žáků darebáků, Galantní poezie, Košilaté epopeje), tak náročnějším dílům (Marcel Aymé), z latiny, italštiny a francouzštiny.
Source: Slovník české literatury