Vítězslav Kocourek
1920 - 1995
česká
not rated
My rating
Vítězslav Kocourek (3. srpna 1920, Praha – 30. prosince 1995, Česká republika) byl český spisovatel a překladatel z angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny.
Vystudoval gymnázium v Praze (1931–1939) a následně zahájil studia češtiny a filozofie na Karlově univerzitě, která byla přerušena válkou. Univerzitu dokončil v roce 1950. Během okupace se věnoval různým profesím – pracoval jako sportovní redaktor, úředník a laborant. Po válce působil tři roky v redakcích novin a poté v dramaturgii Československého státního filmu (1948–1952). Následně pracoval v nakladatelství Československý spisovatel (1952–1959), kde posledních tři léta zastával funkci šéfredaktora. Od roku 1959 byl šéfredaktorem Divadelního a literárního jednatelství.
Jeho literární tvorba (verše, prózy, fejetony) začala již během studií na gymnáziu (Studentský časopis, Mladá kultura, pod pseudonymy Cattler a Psohlavec, později Lidové noviny). Po válce publikoval povídky, úvahy, kritické stati a epigramy v časopisech Tvorba, Dikobraz, Kytice, Nový život, Květen, Literární noviny a Kultura. Podílel se na revuích Divadla satiry (Cirkus plechový, Zvláštní vydání, Ferda, sirky, zeměkoule) a psal doslovy.
V roce 1955 uspořádal antologii české povídky Země kytice. V epigramech, v nichž debutoval a které tvoří významnou část jeho díla, se Kocourek odlišoval od průměrné dobové satiry především kultivovaností jazyka. Ve svých psychologických povídkách, často s tématem sportu (Sportovní povídky), se zabýval mravními problémy mládí své generace.
Důležitou součástí jeho spisovatelské činnosti byla literatura pro mládež, zejména klasické dobrodružné příběhy, které překládal, převyprávěl a dramatizoval. V roce 1981 pod jménem Jaroslava Huláka převyprávěl Homérovu Odysseu.
V roce 1972 byl z politických důvodů propuštěn a do odchodu do důchodu v roce 1980 pracoval jako korektor v tiskárně Mír, kde zároveň překládal a psal lektorské posudky, často anonymně nebo pod cizími jmény.
Překlady podepisoval pseudonymy Jan Šimek, Jiří Bernard, Václav Hlouček, Miroslav Drápala a Jaroslav Hulák.
Vystudoval gymnázium v Praze (1931–1939) a následně zahájil studia češtiny a filozofie na Karlově univerzitě, která byla přerušena válkou. Univerzitu dokončil v roce 1950. Během okupace se věnoval různým profesím – pracoval jako sportovní redaktor, úředník a laborant. Po válce působil tři roky v redakcích novin a poté v dramaturgii Československého státního filmu (1948–1952). Následně pracoval v nakladatelství Československý spisovatel (1952–1959), kde posledních tři léta zastával funkci šéfredaktora. Od roku 1959 byl šéfredaktorem Divadelního a literárního jednatelství.
Jeho literární tvorba (verše, prózy, fejetony) začala již během studií na gymnáziu (Studentský časopis, Mladá kultura, pod pseudonymy Cattler a Psohlavec, později Lidové noviny). Po válce publikoval povídky, úvahy, kritické stati a epigramy v časopisech Tvorba, Dikobraz, Kytice, Nový život, Květen, Literární noviny a Kultura. Podílel se na revuích Divadla satiry (Cirkus plechový, Zvláštní vydání, Ferda, sirky, zeměkoule) a psal doslovy.
V roce 1955 uspořádal antologii české povídky Země kytice. V epigramech, v nichž debutoval a které tvoří významnou část jeho díla, se Kocourek odlišoval od průměrné dobové satiry především kultivovaností jazyka. Ve svých psychologických povídkách, často s tématem sportu (Sportovní povídky), se zabýval mravními problémy mládí své generace.
Důležitou součástí jeho spisovatelské činnosti byla literatura pro mládež, zejména klasické dobrodružné příběhy, které překládal, převyprávěl a dramatizoval. V roce 1981 pod jménem Jaroslava Huláka převyprávěl Homérovu Odysseu.
V roce 1972 byl z politických důvodů propuštěn a do odchodu do důchodu v roce 1980 pracoval jako korektor v tiskárně Mír, kde zároveň překládal a psal lektorské posudky, často anonymně nebo pod cizími jmény.
Překlady podepisoval pseudonymy Jan Šimek, Jiří Bernard, Václav Hlouček, Miroslav Drápala a Jaroslav Hulák.
Source: www.artur.cz, cs.wikipedia.org