Jaroslav Kmenta se narodil 16. února 1969 v Nymburce. Po studiu na nymburském gymnáziu absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal titul Mgr. Pedagogické praxi se ale nevěnoval, jeho vášní bylo psaní a novinařina. Už během studií v roce 1989 založil v Nymburce místní Občanské fórum a začal vydávat týdeník Zpravodaj OF. V roce 1990 byl zvolen do městského zastupitelstva.
V roce 1991 nastoupil jako redaktor do ČTK a od roku 1993 působil jako novinář v deníku Mladá Fronta DNES. V roce 1999 vydal svou první knihu, Pouštní horečku, která se rychle vyprodala. V roce 2000 opustil Mladou Frontu DNES kvůli vyhoření a touze po investigativní žurnalistice. Následně pracoval v Zemských novinách, deníku Impuls a časopisu Instinkt, ale jeho představy se zde nenaplnily. Proto se v roce 2003 vrátil do Mladé Fronty DNES jako vedoucí reportérského oddělení, kde se zaměřil na vnitropolitické kauzy, vazby mezi politikou, podnikáním a organizovaným zločinem a odhalování korupce.
V roce 2005 vydal knihu Český špion Erwin van Haarlem a založil vlastní nakladatelství JKM. V roce 2007 následovala kniha Kmotr Mrázek a v dalších letech i její pokračování. V roce 2010 vyšla kniha Svědek na zabití.
Tento rok byl pro Kmentu úspěšný, získal prestižní cenu Karla Havlíčka Borovského za dlouhodobou a důslednou investigativní práci. V roce 2011 vydal sedmou knihu Všehoschopní – superguru Bárta.
V roce 2013, po převzetí Mladé Fronty DNES Andrejem Babišem, Kmenta z deníku odešel, protože se necítil schopen vykonávat investigativní žurnalistiku pod vedením člověka, kterého veřejně označil za kmotra. Společně s ním odešel i šéfredaktor Robert Čásenský, který založil časopis Reportér, kde Kmenta v současnosti působí.
V roce 2014 vyšla Kmentova osmá kniha Padrino Krejčíř Afričan, v roce 2015 Padrino Krejčíř Gangster a v roce 2016 zatím poslední titul Padrino Krejčíř Žralok.
Jaroslav Kmenta žije s rodinou v Nymburce, má dvě děti.