Jasunari Kawabata

Jasunari Kawabata (川端 康成) je jedním z nejdůležitějších japonských spisovatelů 20. století. Začínal v 20. letech jako člen skupiny neosenzualistů, kteří kladli důraz na tradiční vnímání světa smysly a na jemné zachycení pomíjivých pocitů. Tyto rysy – náznakovost a lyričnost – provázely jeho tvorbu po celý život. Po prvních povídkách a autobiografickém románku *Deník šestnáctiletého* (1925, česky 1988) se proslavil lyrickým románem *Sněhová země* (1935, česky 1969). V pozdějších dílech, jako *Tisíc jeřábů* (1949), *Hlas hory* (1954) a *Jezero* (1954), se stále více věnoval japonským kulturním a estetickým tradicím a jejich střetu s poválečnou Japonskou společností. V roce 1968 získal Nobelovu cenu za literaturu jako první japonský autor. V roce 1972 zemřel sebevraždou.