Jiří Karásek ze Lvovic
Antonín Frankl, Jiří Tiller, J. Lvovský, M. H. Marvan
Pseudonym
1871 - 1951
česká
not rated
My rating
Jiří Karásek ze Lvovic, rodným jménem Josef Karásek, byl básník, prozaik, dramatik a překladatel, významný představitel české dekadence.
Narodil se v chudé pražské měšťanské rodině. Po studiích na malostranském gymnáziu, které ukončil v roce 1889, nedokončil teologické studium v Praze. Po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník, a teprve ve stáří dosáhl pozice ředitele Poštovního úřadu a archivu.
K svému jménu si Jiří Karásek přidal přídomek ze Lvovic, pravděpodobně bez spojitosti s nějakým šlechtickým rodem. Dělal tak s cílem zdůraznit svou individualitu a výlučnost a vyjádřit odpor ke všednosti. V rámci tehdejší módy se považoval, byť bez důkazů, za potomka královehradeckého rodu Lvovických ze Lvovic, z něhož pocházel astronom Cyprián Lvovický ze Lvovic, a od něj si odvozoval své přízvisko. Zpočátku podepisoval své texty jménem Josef Karásek, později Jiří Karásek a až na přelomu 19. a 20. století přidal titul ze Lvovic.
Již během studií se věnoval literatuře a seznámil se s Arnoštem Procházkou. Ve svých prvních pokusech se inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického a brzy začal psát i literární kritiky, které publikoval v Literárních listech od roku 1892.
V roce 1894 založil spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, který se zaměřoval na českou a francouzskou dekadentní tvorbu. První číslo časopisu vyvolalo rozporuplné reakce, neboť mladí autoři odvážně zpochybňovali společenské tabu a prosazovali sexuální uvolněnost a pohrdání konzervativní morálkou. Kolem časopisu se sdružila řada významných básníků, jako Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk a Antonín Sova. Karásek v Moderní revue aktivně prosazoval nový typ literární tvorby a sám přispíval svými básněmi, prózami, dramaty a eseji. Časopis spoluredigoval až do jeho zániku v roce 1925 a dále publikoval v časopisech Vesna, Niva, Literární rozhledy, Aventinum a Fronta. Podílel se také na redakci Okultní a spiritistické revue, Nového hlasu a Českého bibliofila.
Jiří Karásek ze Lvovic byl také vášnivý sběratel, který nashromáždil okolo 38 000 grafik a tisíce knih. Své sbírky věnoval České obci sokolské, kde jsou nyní spravovány Památníkem národního písemnictví, který z nich občas pořádá výstavy.
Zemřel v roce 1951 v Praze, téměř zapomenutý, na zápal plic. Zanechal po sobě odkaz, který připomíná jak výstřednosti dekadentní moderny, tak romantický příběh plný záhad a mystérií.
Narodil se v chudé pražské měšťanské rodině. Po studiích na malostranském gymnáziu, které ukončil v roce 1889, nedokončil teologické studium v Praze. Po ročním pobytu v Bavorsku pracoval od roku 1892 jako poštovní úředník, a teprve ve stáří dosáhl pozice ředitele Poštovního úřadu a archivu.
K svému jménu si Jiří Karásek přidal přídomek ze Lvovic, pravděpodobně bez spojitosti s nějakým šlechtickým rodem. Dělal tak s cílem zdůraznit svou individualitu a výlučnost a vyjádřit odpor ke všednosti. V rámci tehdejší módy se považoval, byť bez důkazů, za potomka královehradeckého rodu Lvovických ze Lvovic, z něhož pocházel astronom Cyprián Lvovický ze Lvovic, a od něj si odvozoval své přízvisko. Zpočátku podepisoval své texty jménem Josef Karásek, později Jiří Karásek a až na přelomu 19. a 20. století přidal titul ze Lvovic.
Již během studií se věnoval literatuře a seznámil se s Arnoštem Procházkou. Ve svých prvních pokusech se inspiroval dílem Jaroslava Vrchlického a brzy začal psát i literární kritiky, které publikoval v Literárních listech od roku 1892.
V roce 1894 založil spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, který se zaměřoval na českou a francouzskou dekadentní tvorbu. První číslo časopisu vyvolalo rozporuplné reakce, neboť mladí autoři odvážně zpochybňovali společenské tabu a prosazovali sexuální uvolněnost a pohrdání konzervativní morálkou. Kolem časopisu se sdružila řada významných básníků, jako Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk a Antonín Sova. Karásek v Moderní revue aktivně prosazoval nový typ literární tvorby a sám přispíval svými básněmi, prózami, dramaty a eseji. Časopis spoluredigoval až do jeho zániku v roce 1925 a dále publikoval v časopisech Vesna, Niva, Literární rozhledy, Aventinum a Fronta. Podílel se také na redakci Okultní a spiritistické revue, Nového hlasu a Českého bibliofila.
Jiří Karásek ze Lvovic byl také vášnivý sběratel, který nashromáždil okolo 38 000 grafik a tisíce knih. Své sbírky věnoval České obci sokolské, kde jsou nyní spravovány Památníkem národního písemnictví, který z nich občas pořádá výstavy.
Zemřel v roce 1951 v Praze, téměř zapomenutý, na zápal plic. Zanechal po sobě odkaz, který připomíná jak výstřednosti dekadentní moderny, tak romantický příběh plný záhad a mystérií.
Source: spisovatele.cz