Jan Karafiát

Jan Karafiát byl evangelický farář, známý především jako autor oblíbené knihy Broučci a jako revidující Kralické bible. Autorská práva k Broučkům odkázal českobratrské církvi, která díky nim mohla financovat vydávání biblí a dalších církevních tiskovin.

Narodil se v Jimramově na Českomoravské vrchovině jako deváté z deseti dětí. Pocházel ze staré evangelické rodiny, jeho strýc byl rovněž farář. Karafiát patřil k hnutí usilujícímu o obnovu původní podoby církve, vyznačujícímu se přísnou morálkou a důrazem na dodržování Božích zákonů. Jeho tvorba i kázání vycházely z hlubokého uvědomění si vlastní nedokonalosti, kterou překonával vírou v Kristovo odpuštění.

Vzdělání získal na církevní škole v Jimramově, německém piaristickém gymnáziu v Litomyšli a evangelickém gymnáziu v Guterslohu, kde v roce 1866 maturoval. Poté studoval teologii v Berlíně, Bonnu a ve Vídni.

Po návratu do Čech krátce působil jako duchovní, ale brzy se vrátil do Německa, kde pracoval jako vychovatel v Kolíně nad Rýnem. Po dalším návratu do Čech se stal správcem a učitelem na evangelickém učitelském semináři v Čáslavi, kde vyučoval náboženství, pedagogiku, didaktiku a češtinu. Zde napsal Broučky, pohádku, která dětem názorně ukazovala, jak žít podle Božích přikázání. Kvůli neshodám s vedením semináře zde po dvou letech odešel. V roce 1875 nastoupil do funkce faráře na Hrubé Lhotě na Valašsku, kde sloužil po dobu dvaceti let.

V roce 1895 se přestěhoval do Prahy, kde se stal reformovaným farářem mimo službu a nepřijal žádný konkrétní sbor.

Zemřel v Praze a je pohřben na Vinohradském hřbitově.