Kazuo Ishiguro
1954
britská
not rated
My rating
Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu. Jeho jméno na první pohled nemusí evokovat britského autora, přesto se s mimořádnou citlivostí a originalitou věnuje typicky britským tématům, jako jsou tradice a anglická povaha.
Narodil se 8. listopadu 1954 v japonském Nagasaki. Vyrůstal v péči dědečka, protože jeho otec pracoval v Národním oceánografickém institutu a většinu času trávil v zahraničí. Když mu bylo šest let, rodina se přestěhovala do Velké Británie, původně jen na čas. Nikdo tehdy netušil, že se v této cizí zemi usadí natrvalo a do Japonska se již nikdy nevrátí. Poté Ishiguro studoval na gymnáziu v Surrey a následně angličtinu a filozofii na Kentské univerzitě v Canterbury. Po krátké práci sociálního pracovníka se rozhodl věnovat se psaní. Vzdělání si doplnil kurzem tvůrčího psaní na Východoanglické univerzitě v Norwichi, který vedli Malcolm Bradbury a Angela Carterová. Jeho píle se vyplatila na počátku 80. let – v roce 1982 získal britské občanství a vydal svůj první román *Vybledlá krajina s kopci*, příběh japonské vdovy žijící v Anglii. Kniha získala několik ocenění a zařadila ho na seznam literárních nadějí časopisu Granta.
V roce 1986 následoval román *Malíř pomíjivého světa*, který se dostal do užšího výběru na Bookerovu cenu.
Jeho třetí kniha, *Soumrak dne*, je považována za jeho první významné dílo, které se již neodehrává v japonském prostředí. Vypráví příběh vysoce postaveného sluhy ve formě deníkových záznamů a vzpomínek. Za tento román získal Bookerovu cenu a byl zfilmován s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích.
Do dnešní doby vydal Ishiguro další tři knihy. *Když jsme byli sirotci* (2000) a *Neopouštěj mě* (2005) byly rovněž nominovány na Booker Prize.
V jeho dílech se často objevují prvky z japonské kultury a zkušenosti z japonské společnosti. Díky využívání snových a exotických motivů se řadí k významným představitelům současné britské literatury, mezi které patřili například Angela Carterová a Salman Rushdie. Většina jeho románů je zasazena do minulosti – *Soumrak dne* do 50. let a *Když jsme byli sirotci* do 30. let 20. století – a často obsahují postavy inspirované skutečnými historickými osobnostmi. Romány jsou často psány v první osobě, formou vzpomínek nebo deníkových záznamů.
Narodil se 8. listopadu 1954 v japonském Nagasaki. Vyrůstal v péči dědečka, protože jeho otec pracoval v Národním oceánografickém institutu a většinu času trávil v zahraničí. Když mu bylo šest let, rodina se přestěhovala do Velké Británie, původně jen na čas. Nikdo tehdy netušil, že se v této cizí zemi usadí natrvalo a do Japonska se již nikdy nevrátí. Poté Ishiguro studoval na gymnáziu v Surrey a následně angličtinu a filozofii na Kentské univerzitě v Canterbury. Po krátké práci sociálního pracovníka se rozhodl věnovat se psaní. Vzdělání si doplnil kurzem tvůrčího psaní na Východoanglické univerzitě v Norwichi, který vedli Malcolm Bradbury a Angela Carterová. Jeho píle se vyplatila na počátku 80. let – v roce 1982 získal britské občanství a vydal svůj první román *Vybledlá krajina s kopci*, příběh japonské vdovy žijící v Anglii. Kniha získala několik ocenění a zařadila ho na seznam literárních nadějí časopisu Granta.
V roce 1986 následoval román *Malíř pomíjivého světa*, který se dostal do užšího výběru na Bookerovu cenu.
Jeho třetí kniha, *Soumrak dne*, je považována za jeho první významné dílo, které se již neodehrává v japonském prostředí. Vypráví příběh vysoce postaveného sluhy ve formě deníkových záznamů a vzpomínek. Za tento román získal Bookerovu cenu a byl zfilmován s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích.
Do dnešní doby vydal Ishiguro další tři knihy. *Když jsme byli sirotci* (2000) a *Neopouštěj mě* (2005) byly rovněž nominovány na Booker Prize.
V jeho dílech se často objevují prvky z japonské kultury a zkušenosti z japonské společnosti. Díky využívání snových a exotických motivů se řadí k významným představitelům současné britské literatury, mezi které patřili například Angela Carterová a Salman Rushdie. Většina jeho románů je zasazena do minulosti – *Soumrak dne* do 50. let a *Když jsme byli sirotci* do 30. let 20. století – a často obsahují postavy inspirované skutečnými historickými osobnostmi. Romány jsou často psány v první osobě, formou vzpomínek nebo deníkových záznamů.
Source: Wikipedie; doslov knihy Neopouštěj mě