Ilja Ilf, rodným jménem Ilja Arnoldovič Fajnzilberg, se narodil 15. října 1897 v Oděse a zemřel 13. dubna 1937 v Moskvě. Byl ruským spisovatelem a publicistou, známým především jako jedna polovina nerozlučné autorské dvojice Ilf a Petrov. Pocházel z prostředí oděských spisovatelů a básníků, jako byli Bagrickij, Kirsanov, Babel, Katajev a Oleša, s nimiž sdílel smysl pro humor a lásku k plnohodnotnému životu.
V roce 1927, ve spolupráci s Jevgenijem Petrovem (vlastním jménem Jevgenij Petrovič Katajev, bratr Valentina Katajeva), napsal svůj první román, Dvanáct křesel. Následovala řada fejetonů, povídek a článků publikovaných v předních sovětských časopisech a později i v dalších knihách. Jejich tvorba se vyznačuje především humorem, který často přechází v ostrou satiru a kritizuje nedostatky tehdejší společnosti.