Jaroslav Hutka

Jaroslav Hutka, český folkový hudebník, skladatel a písničkář, se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci.

Vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Na konci šedesátých let začínal s Vladimírem Veitem jako duo Hutka a Veit. Následně vystupoval s vlastním programem, v němž se zaměřoval i na moravské lidové písně a získal si tak široké publikum. Byl několikrát oceněn titulem Písničkář roku a byl jedním ze zakladatelů folkového sdružení Šafrán. V roce 1977 se zúčastnil festivalu druhé kultury na Hrádečku. Podepsal Chartu 77.

Kvůli policejnímu pronásledování v rámci akce Asanace emigroval v říjnu 1978 do Nizozemska. Po pádu komunistického režimu se 26. listopadu 1989 vrátil do Československa a ještě téhož dne vystoupil na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Později se stal kritikem vývoje české postkomunistické společnosti.

V současnosti si sám vydává svá alba pod názvem „Samopal“, která si doma vypaluje, obaly kreslí a tiskne a prodává či rozdává na koncertech.

Vystupuje s kytaristou Radimem Hladíkem v menších klubech a sálech.

Pravidelně píše a publikuje fejetony.

Je čestným předsedou občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život a členem Čestné rady sdružení Děti Země.

Podílel se na televizních cyklech ČT Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.

Je rozvedený a má tři děti: Vavřince (nar. 1970) s první manželkou Zorkou Růžovou a Kláru (nar. 1991) s třetí manželkou Kateřinou a Elišku (nar. 1995).