not rated
My rating
Maryna Radoměrská, rozená Marie Hůrková (18. dubna 1906 – 1993), byla česká spisovatelka známá především svými ženskými romány, které se řadí do žánru červené knihovny.
Pocházela z rodiny pražského vydavatele Jana Hůrky a Emilie Hůrkové-Homolkové. Měla sestru, herečku Drahomíru Hůrkovou, která se dokonce objevila ve filmové adaptaci jejího románu *Krb bez ohně* z roku 1937.
Narodila se na Smíchově a vyrůstala v prostředí tehdejších vyšších vrstev, kde se jí dostalo vzdělání v oblasti hudby, sportu a společenského života. V osmnácti letech se vzdala dalšího studia a provdala se. K psaní tíhla od mládí a publikovala především v časopise *Hvězda československých paní a dívek*. Její román *Světlo jeho očí* z roku 1934 se stal velkým úspěchem a díky němu je často považována za průkopnici českého žánru románů pro ženy. Některé z jejích děl byly také dramatizovány a zfilmovány.
Vedle milostných příběhů se pokoušela psát i psychologické romány s prvky sociální problematiky, které však u čtenářů nezaznamenaly takový ohlas.
Její spisovatelská kariéra byla po komunistickém převratu v roce 1948 násilně přerušena zákazem publikování. Poslední rozepsaný román *Maminka z papíru* tak zůstal nezveřejněn. Ještě za svého života se dočkala obnoveného zájmu o svá díla po pádu komunistického režimu v roce 1989.
V roce 1925 se provdala za pražského redaktora Ladislava Radoměřského, který stejně jako ona používal jméno Radoměrský.
Pocházela z rodiny pražského vydavatele Jana Hůrky a Emilie Hůrkové-Homolkové. Měla sestru, herečku Drahomíru Hůrkovou, která se dokonce objevila ve filmové adaptaci jejího románu *Krb bez ohně* z roku 1937.
Narodila se na Smíchově a vyrůstala v prostředí tehdejších vyšších vrstev, kde se jí dostalo vzdělání v oblasti hudby, sportu a společenského života. V osmnácti letech se vzdala dalšího studia a provdala se. K psaní tíhla od mládí a publikovala především v časopise *Hvězda československých paní a dívek*. Její román *Světlo jeho očí* z roku 1934 se stal velkým úspěchem a díky němu je často považována za průkopnici českého žánru románů pro ženy. Některé z jejích děl byly také dramatizovány a zfilmovány.
Vedle milostných příběhů se pokoušela psát i psychologické romány s prvky sociální problematiky, které však u čtenářů nezaznamenaly takový ohlas.
Její spisovatelská kariéra byla po komunistickém převratu v roce 1948 násilně přerušena zákazem publikování. Poslední rozepsaný román *Maminka z papíru* tak zůstal nezveřejněn. Ještě za svého života se dočkala obnoveného zájmu o svá díla po pádu komunistického režimu v roce 1989.
V roce 1925 se provdala za pražského redaktora Ladislava Radoměřského, který stejně jako ona používal jméno Radoměrský.
Source: cs.wikipedia.org