Zdeněk Horský

Zdeněk Horský se narodil 11. března 1929 v Praze. Na Karlově univerzitě studoval jak humanitní obory – filosofii a hudební vědu, tak i přírodní vědy, konkrétně astronomii a matematiku. Tato kombinace se stala základem jeho celoživotní vědecké práce. Brzy se zaměřil na dějiny vědy, kde byl žákem profesora O. Zicha, a praxe v ondřejovské observatoři jeho zájem o dějiny astronomie, a to jak českou, tak i světovou, ještě prohloubila.

Zvláštní pozornost věnoval dílu Mikuláše Koperníka a astronomii 16. a 17. století, včetně osobností jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Interpretoval vědu v období vlády Rudolfa II. a studoval historické vědecké přístroje. V aplikaci těchto témat na české prostředí byl uznávaným odborníkem mezinárodního významu.

Horský se také podílel na archeoastronomickém výzkumu, například interpretací lokality Makotřasy z poloviny 4. tisíciletí př. n. l., a analyzoval kosmologickou symboliku gotické architektury Karlova mostu. Mezi jeho významné výsledky patří nové datování Pražského orloje a nové určení původu některých vědeckých přístrojů.

Jako přední představitel mezioborových studií přistupoval ke svým tématům s širokým kulturním pohledem, zkoumal podmínky, které podporují rozvoj vědy, její vztah k filosofii a kultuře.

Vedle aktivní vědecké práce v Astronomickém ústavu ČSAV se věnoval i popularizaci vědy. Pravidelně vystupoval v rozhlase a televizi, přednášel na různých fórech i v menších hvězdárnách a publikoval řadu odborných i populárně-naučných prací. Byl spoluautorem knih jako *Poznávání vesmíru*, *Dějiny exaktních věd v českých zemích* a *Vesmír*, a autorem monografie *Kepler v Praze*.

Jeho předčasná smrt 8. května 1988 přerušila řadu jeho rozpracovaných projektů, včetně komentovaného překladu Koperníkovy *De revolutionibus*, který dosud v češtině chybí.