Jiří Horák
1884 - 1975
česká
not rated
My rating
Jiří Horák se narodil 4. prosince 1884 v Benešově v rodině právníka a zemřel 14. srpna 1975 v Martině, kde byl pohřben na Národním hřbitově vedle rodiny své manželky Anny Horákové-Gašparíkové, významné slovenské historičky a archivářky prezidenta Masaryka.
Studium slavistiky a germanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze dokončil v roce 1906 a byl žákem a spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916–1919 působil jako profesor na pražských reálce a gymnáziu. V roce 1919 se habilitoval v oboru porovnávacích dějin slovanských literatur a lidového podání. V letech 1922–1926 byl mimořádným profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a od roku 1926 profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk a dalších prestižních tuzemských i zahraničních institucí.
V Československé akademii věd vedl v letech 1952–1954 Kabinet pro lidovou píseň, v letech 1954–1957 folkloristické oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku a v letech 1957–1964 byl ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku.
Jeho odborné zaměření zahrnovalo porovnávací dějiny slovanských literatur, slovanskou folkloristiku a historii národopisu. Monograficky zpracoval dílo mnoha významných představitelů slovanské kultury, například Dobrovského, Čelakovského, Erbena, Němcové, Kollára, Šafaříka, Štúra, Dobšinského, Holubyho a Halaše.
Zabýval se především pohádkami a lidovými písněmi českými a slovenskými. Je autorem řady monografií a editorů sbírek z českého, slovenského a slovanského folkloru.
Mezi jeho nejznámější díla patří *Naše písně* (1940), *Český Honza* (1940), *České pohádky* (1944), *Naše lidová píseň* (1946), *Slovenské lidové balady* (1956), *Pohádky a písně Lužických Srbů* (1959) a *Folk and Fairy Tales from Bohemia* (1973). Pro *Československou vlastivědu II* (1955) napsal dějiny českého a slovenského národopisu. Celkem publikoval přes 200 studií a článků v odborných časopisech, novinách, encyklopediích a sbornících.
Studium slavistiky a germanistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze dokončil v roce 1906 a byl žákem a spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916–1919 působil jako profesor na pražských reálce a gymnáziu. V roce 1919 se habilitoval v oboru porovnávacích dějin slovanských literatur a lidového podání. V letech 1922–1926 byl mimořádným profesorem na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a od roku 1926 profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk a dalších prestižních tuzemských i zahraničních institucí.
V Československé akademii věd vedl v letech 1952–1954 Kabinet pro lidovou píseň, v letech 1954–1957 folkloristické oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku a v letech 1957–1964 byl ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku.
Jeho odborné zaměření zahrnovalo porovnávací dějiny slovanských literatur, slovanskou folkloristiku a historii národopisu. Monograficky zpracoval dílo mnoha významných představitelů slovanské kultury, například Dobrovského, Čelakovského, Erbena, Němcové, Kollára, Šafaříka, Štúra, Dobšinského, Holubyho a Halaše.
Zabýval se především pohádkami a lidovými písněmi českými a slovenskými. Je autorem řady monografií a editorů sbírek z českého, slovenského a slovanského folkloru.
Mezi jeho nejznámější díla patří *Naše písně* (1940), *Český Honza* (1940), *České pohádky* (1944), *Naše lidová píseň* (1946), *Slovenské lidové balady* (1956), *Pohádky a písně Lužických Srbů* (1959) a *Folk and Fairy Tales from Bohemia* (1973). Pro *Československou vlastivědu II* (1955) napsal dějiny českého a slovenského národopisu. Celkem publikoval přes 200 studií a článků v odborných časopisech, novinách, encyklopediích a sbornících.
Source: http://www.cesi.sk/bes/07/7x/7xho.htm