Homér

Homér je nejstarší známý řecký básník, kterému se připisují eposy Iliada a Odysseia, a také méně známá Válka žab a myší či Homérské hymny. Jeho jméno bývá vysvětlováno jako „Rukojmí“ nebo, častěji s ohledem na předpokládanou slepotu, jako „Slepý“ – odvozeno z řeckého výrazu „nevidící“.

Už ve starověku bylo o jeho životě známo jen málo spolehlivých informací. Za Homérovo rodiště se uváděla různá místa, nejčastěji Smyrna v Malé Asii nebo ostrov Chios. Hérodotos zaznamenal v 7. století př. n. l. legendu o jeho narození jako nemanželského dítěte u řeky Meles nedaleko Smyrny, původně jmenovaného Melésigenés. Podle pověsti zemřel na ostrově Íos. Jeho matka se jmenovala Kreitheis, zatímco informace o otci se liší. Starověké zobrazení Homéra, často idealizovaná a založená na významu jeho jména, ho zobrazují jako slepého starce. I když se jednalo o skutečnou osobu, žil pravděpodobně mezi lety 1200 až 700 př. n. l., nejčastěji se uvádí počátek 8. století př. n. l. Přes množství rozporuplných údajů není dodnes jisté, zda Homér skutečně existoval. Důkladná znalost aristokratického prostředí v jeho dílech zpochybňuje představu o něm jako o chudém, putujícím zpěvákovi.

Homér je proslulý především jako autor Iliady a Odysseje, eposů, které znamenají počátek řecké a evropské literatury. Skutečné autorství těchto děl je však předmětem sporů. Původ eposů se s jistotou klade do řecké Malé Asie, což potvrzuje jazyková analýza, která ukazuje, že jsou sepsány v iónském dialektu řečtiny. Iliada a Odysseia jsou nejstaršími písemnými prameny řeckých dějin a podle klasického pojetí tak zahajují evropské kulturní a duchovní dějiny.