František Heřmánek
1901 - 1946
česká
not rated
My rating
František Heřmánek (2. srpna 1901, Třeboň – 15. září 1946, Praha) byl český spisovatel, básník a pracovník rozhlasu.
V letech 1912 až 1921 studoval na gymnáziu v Třeboni a poté odešel do Prahy, kde zahájil studia na Filosofické fakultě UK. Studia nedokončil a několik let strávil ve Francii. Po návratu se usadil v Brně a nastoupil do redakce Československého rozhlasu, tehdy působící jako odbočka Radiojournalu od roku 1924. Během okupace (1939–1945) žil v Tišnově a zároveň pracoval jako dopisovatel Lidových novin, které v té době vycházely pod názvem Svobodné noviny. Zemřel v Praze ve věku 45 let ve Všeobecné nemocnici, kam přijel s úmyslem se plně zapojit do pražského kulturního života. Jeho smrt byla způsobena zhoršením srdeční choroby. Pohřben je na hřbitově v Třeboni, kde jeho hrob zdobí socha zachycující autora v splývavém šatu, s jeho nejznámějším románem Racek se vrací v ruce.
Literárně debutoval v roce 1924 sbírkou básní Světla ve tmě, inspirovanou proletářskou poezií. Největšího uznání se mu dostalo až za okupace, kdy se zaměřil na historii Třeboňska. Po smrti sdílel osud mnoha regionálních autorů a jeho dílo bylo téměř zapomenuto, s výjimkou lokální paměti. Znovuobjeveno bylo v 70. letech, kdy byly znovu vydány jeho nejúspěšnější povídkové knihy.
František Heřmánek je autorem historických próz z období posledních Rožmberků, včetně rámcové novely U bratra celého světa (1944), povídkové sbírky Srdce zůstalo (1945) a posmrtně vydané sbírky povídek O nesmrtelném regentovi (1949). V jeho dílech se objevují postavy jako Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, Štěpánek Netolický, Petr Vok z Rožmberka, Perchta z Rožmberka a Mistr Třeboňský.
V letech 1912 až 1921 studoval na gymnáziu v Třeboni a poté odešel do Prahy, kde zahájil studia na Filosofické fakultě UK. Studia nedokončil a několik let strávil ve Francii. Po návratu se usadil v Brně a nastoupil do redakce Československého rozhlasu, tehdy působící jako odbočka Radiojournalu od roku 1924. Během okupace (1939–1945) žil v Tišnově a zároveň pracoval jako dopisovatel Lidových novin, které v té době vycházely pod názvem Svobodné noviny. Zemřel v Praze ve věku 45 let ve Všeobecné nemocnici, kam přijel s úmyslem se plně zapojit do pražského kulturního života. Jeho smrt byla způsobena zhoršením srdeční choroby. Pohřben je na hřbitově v Třeboni, kde jeho hrob zdobí socha zachycující autora v splývavém šatu, s jeho nejznámějším románem Racek se vrací v ruce.
Literárně debutoval v roce 1924 sbírkou básní Světla ve tmě, inspirovanou proletářskou poezií. Největšího uznání se mu dostalo až za okupace, kdy se zaměřil na historii Třeboňska. Po smrti sdílel osud mnoha regionálních autorů a jeho dílo bylo téměř zapomenuto, s výjimkou lokální paměti. Znovuobjeveno bylo v 70. letech, kdy byly znovu vydány jeho nejúspěšnější povídkové knihy.
František Heřmánek je autorem historických próz z období posledních Rožmberků, včetně rámcové novely U bratra celého světa (1944), povídkové sbírky Srdce zůstalo (1945) a posmrtně vydané sbírky povídek O nesmrtelném regentovi (1949). V jeho dílech se objevují postavy jako Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, Štěpánek Netolický, Petr Vok z Rožmberka, Perchta z Rožmberka a Mistr Třeboňský.
Source: wikipedia