Lubomír Emil Vilém Havlík, historik a medievalista (doc., PhDr., DrSc.), se narodil 30. srpna 1925 ve Znojmě, kde jeho otec Emil Felix působil jako správce Louckého kláštera.
V Znojmě absolvoval obecnou i gymnaziální školu, přičemž díky řediteli Karlu Polesnému se nadchl pro dějiny. Kvůli okupaci dokončil gymnázium v Kroměříži a po válce zahájil studia na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnoval filozofii, angličtině, ale i prehistorii a historii. Filozofii a angličtinu dokončil v letech 1949–1950, historii a prehistorii při zaměstnání v roce 1952. Doktorát připravoval pod vedením profesora Rudolfa Holinky a jeho první rozsáhlá práce se zaměřila na dějiny podunajských Slovanů. S archeologem Vilémem Hrubým se podílel na vykopávkách v Uherském Hradišti.
V roce 1950 se vrátil do Znojma, kde učil na gymnáziu a později na měšťanské škole, ale z politických důvodů byl propuštěn.
V letech 1953–1956 vedl knihovnu Umělecko-průmyslového muzea v Brně.
Po smrti profesora Holinky mu profesoři Josef Macůrek a Jan Eisner nabídli vědeckou aspiranturu v Československé akademii věd.
Jeho odborný zájem se soustředil na česko-polské a česko-jugoslávské vztahy. Napsal první české dějiny Byzance a podílel se na studiích o dějinách Ruska, Jugoslávie, Maďarska, Gruzie, Arménie a Střední Asie. Jeho celková tvorba zahrnuje 350 rozsáhlých a nespočet menších studií.
V letech 1965–1977 byl hlavním editorem pěti svazků Pramenů dějin Velké Moravy.
Od roku 1965 působil ve Slovanském ústavu v Brně a od roku 1963 nepravidelně přednášel na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity o Velké Moravě, od 70. let jako externí učitel.
Od roku 1973 byl členem Komise pro studium slovanských kultur středověku. V roce 1986 byl zvolen za člena Společenství evropských historiků v Římě a v roce 1996 jej Českomoravská společnost přátel historické vlastivědy v Praze navrhla za čestného člena. V letech 1996–2000, až do své smrti, byl mistrem Společenství Moravských rytířů svatého Rostislava a Královského řádu Moravských rytířů svatého Rostislava a Kolumbana.
Zemřel 5. března 2000, tři dny po srdečním záchvatu během přednášky Musejní a vlastivědné společnosti v Brně.
Lubomír Havlík je spoluautorem mnoha knih a autorem desítek studií a referátů pro mezinárodní sborníky a kongresové publikace, stejně jako mnoha vědeckých studií a úvah publikovaných v odborných časopisech v České republice, Rakousku, Polsku, Rusku, Německu, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.
Podílel se na natáčení filmu Moravská země a na filmu sv. Cyril a Metoděj, který Česká televize natočila pro Řecko v několika jazykových verzích.
Mezi jeho díla patří například: Počátky historického Znojemska, Znojmo : z minulosti města a jeho památek, Znojmo v době knížecí, Dějiny královského města Znojma a Znojemského kraje, O vzniku moravského státu, Velká Morava a středoevropští Slované, Morava v 9. a 10. století, Kronika o Velké Moravě, Svatopluk I. Veliký, král Moravanů a Slovanů, Život a utrpení Rostislava, krále Moravanů, Moravské letopisy, Geneze feudální společnosti a státu ve slovanském prostředí, Slovanské státní útvary raného středověku, Přehledné dějiny Byzance, Dějiny středověké Gruzie a Magnae Moraviae Fontes Historici.
Source: http://referaty.hladas.sk