Francis Bret Harte
1836 - 1902
americká
not rated
My rating
Francis Bret Harte se narodil 25. srpna 1836 v Albany, New York, jako Francis Brett Hart. Pojmenován byl po svém pradědovi Francisu Brettovi a původně nesl příjmení Hart. Jeho dědeček Bernard Hart byl židovský přistěhovalec a jeden ze zakladatelů newyorské burzy. Otec Henry si krátce po narození syna změnil příjmení z Hart na Harte. Francis později preferoval psaní svého prostředního jména, a to ve zkrácené podobě Bret. Už v jedenácti letech napsal svou první báseň „Podzimní rozjímání“, která však rodinu zaujala málo a vyvolala u něj pochybnosti o pokračování v psaní.
Po otcově smrti v roce 1847 musel přerušit školní docházku a začít pracovat. Jeho bratr se vydal hledat zlato a ovdovělá matka odjela do San Francisca, kde se provdala za spolužáka zesnulého manžela. Francis s mladší sestrou zůstali v New Yorku u starší vdané sestry a později se k matce přestěhovali (1854). V San Franciscu strávil šest let a na rozdíl od mnoha mladých mužů, a i přes pozdější historky, nikdy netoužil po životě zlatokopa. Zkusil si to nakonec, ale jen z nouze. Raději trávil čas s novými vydáními Dickensových děl. Byl to spíše křehký intelektuál s jemnými způsoby.
Ve svých dílech často vyprávěl o 17 letech strávených mezi zlatokopy jako poslíček, zlatokop, učitel a nakonec jako vydavatel literárního měsíčníku. Ve skutečnosti strávil na Jackass Hillu pouhé čtyři dny, kdy se pokoušel o rýžování zlata. Jeho knihy se těšily velkému úspěchu, i když obsahovaly jen málo pravdy. Mark Twain ho opakovaně usvědčoval z přikrášlování, neboť sám strávil tři zimní měsíce roku 1864 ve stejné zlatokopecké chatrči a na vlastní oči viděl Harteho neúspěšné snažení.
Významnou službu světu vykonal jako 23letý redaktor týdeníku Northern Californian, když zveřejnil články o masakru Indiánů Wiyotů, které bílí osadníci spáchali v noci 26. února 1860, kdy zavraždili přes 200 lidí. Články rozhořčily vrahy a Harte se ocitl v ohrožení života. Podařilo se mu však nalodit na parník do San Francisca, kde pokračoval v psaní o této události. Jeho líčení podpořili další anonymní svědci a pozornost na masakr na Indiánském ostrově upoutaly i newyorské noviny. Stala se tak první událostí svého druhu, která se dostala do celonárodního povědomí. Kmen Wiyotů sice téměř zanikl, ale Harteho odvaha přiměla veřejnost, aby se k podobným incidentům již nestavěla lhostejně.
Kolem roku 1870 začal psát básně a brzy poté i své proslulé novely a povídky. Po odchodu z Kalifornie působil jako americký konzul v Německu a později ve Velké Británii, kde 6. května 1902 v Aldershotu zemřel na rakovinu hrdla. Je pohřben ve Frimley a patří k nejvýznamnějším klasickým spisovatelům Spojených států.
Po otcově smrti v roce 1847 musel přerušit školní docházku a začít pracovat. Jeho bratr se vydal hledat zlato a ovdovělá matka odjela do San Francisca, kde se provdala za spolužáka zesnulého manžela. Francis s mladší sestrou zůstali v New Yorku u starší vdané sestry a později se k matce přestěhovali (1854). V San Franciscu strávil šest let a na rozdíl od mnoha mladých mužů, a i přes pozdější historky, nikdy netoužil po životě zlatokopa. Zkusil si to nakonec, ale jen z nouze. Raději trávil čas s novými vydáními Dickensových děl. Byl to spíše křehký intelektuál s jemnými způsoby.
Ve svých dílech často vyprávěl o 17 letech strávených mezi zlatokopy jako poslíček, zlatokop, učitel a nakonec jako vydavatel literárního měsíčníku. Ve skutečnosti strávil na Jackass Hillu pouhé čtyři dny, kdy se pokoušel o rýžování zlata. Jeho knihy se těšily velkému úspěchu, i když obsahovaly jen málo pravdy. Mark Twain ho opakovaně usvědčoval z přikrášlování, neboť sám strávil tři zimní měsíce roku 1864 ve stejné zlatokopecké chatrči a na vlastní oči viděl Harteho neúspěšné snažení.
Významnou službu světu vykonal jako 23letý redaktor týdeníku Northern Californian, když zveřejnil články o masakru Indiánů Wiyotů, které bílí osadníci spáchali v noci 26. února 1860, kdy zavraždili přes 200 lidí. Články rozhořčily vrahy a Harte se ocitl v ohrožení života. Podařilo se mu však nalodit na parník do San Francisca, kde pokračoval v psaní o této události. Jeho líčení podpořili další anonymní svědci a pozornost na masakr na Indiánském ostrově upoutaly i newyorské noviny. Stala se tak první událostí svého druhu, která se dostala do celonárodního povědomí. Kmen Wiyotů sice téměř zanikl, ale Harteho odvaha přiměla veřejnost, aby se k podobným incidentům již nestavěla lhostejně.
Kolem roku 1870 začal psát básně a brzy poté i své proslulé novely a povídky. Po odchodu z Kalifornie působil jako americký konzul v Německu a později ve Velké Británii, kde 6. května 1902 v Aldershotu zemřel na rakovinu hrdla. Je pohřben ve Frimley a patří k nejvýznamnějším klasickým spisovatelům Spojených států.
Source: knihy Mys Dobré naděje, Při...