Heinrich Harrer (6. července 1912, Hüttenberg, Korutany – 7. ledna 2006, Friesach, Korutany) byl rakouský horolezec, cestovatel, geograf, fotograf a spisovatel.
Narodil se v Korutanech v rodině úředníka. V letech 1933–1938 studoval geografii a sport na Univerzitě Karla Franzense ve Štýrském Hradci. Od mládí se věnoval lyžování a horolezectví, přičemž se proslavil zejména prvovýstupem na Severní stěnu švýcarského Eigeru v roce 1938 s německo-rakouskou skupinou.
V letech 1933–1938 byl členem nacistických oddílů SA, kde dosáhl hodnosti Oberscharführer. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 vstoupil do NSDAP a SS.
V roce 1939 se s německou horolezeckou expedicí vydal do Himálaje s cílem zdolat Nanga Parbat. Krátce po vypuknutí druhé světové války byl zajat britskou správou a internován v Dehradunu v Indii. Z tábora uprchl a ukryl se v Tibetu, kde prožil zbytek války a několik následujících let. Zkušenosti z Tibetu zpracoval v knihách *Sedm let v Tibetu* a *Návrat do Tibetu*. Navázal přátelství se švédským cestovatelem Svenem Hedinem a dalajlámou Tändzinem Gjamccho.
Do Evropy se vrátil v roce 1952 a pokračoval v etnografických a horolezeckých expedicích. Získal celosvětovou známost a v letech 1965–1983 uváděla televize ARD pořad *Reportáže Heinricha Harrera*.
Napsal přes dvacet knih, z nichž nejznámější jsou *Sedm let v Tibetu* a *Návrat do Tibetu*. *Sedm let v Tibetu*, bestseller popisující útěk z indického internačního tábora s Peterem Aufschnaiterem, život v Tibetu a přátelství s dalajlámou, jemuž Harrer učil angličtinu, bylo přeloženo do 53 jazyků a celosvětově se prodalo více než 4 miliony výtisků. V roce 1997 byl podle knihy natočen film s Bradem Pittem v hlavní roli.
V roce 1997 se objevily informace o jeho členství v NSDAP a SS v roce 1938, což vyvolalo kritiku, zejména kvůli dosavadnímu zatajování těchto skutečností. Byl mu vytýkáno zneužití jeho horolezeckých úspěchů v nacistické propagandě a nedostatečná snaha o nápravu po válce. Po návratu do Evropy byl nicméně očištěn od jakýchkoli válečných zločinů, což podpořil i Simon Wiesenthal.
Po celý život zůstal přítelem dalajlámy, kterého poznal v Tibetu v roce 1949. V roce 2002 obdržel od dalajlámy ocenění „Světlo pravdy“ za jeho snahu upozornit svět na situaci v Tibetu.
Source: wikipedia.cz