Johann Gottlieb Fichte
1762 - 1814
německá
not rated
My rating
Johann Gottlieb Fichte se narodil v roce 1762 v Rammenau v Horní Lužici. Díky podpoře šlechtice mohl syn z chudé rodiny navštěvovat školu v Schulpfortu a později studovat v Jeně a Lipsku. Po smrti svého mecenáše se Fichte živit jako domácí učitel.
K Kantovým spisům se dostal náhodou a s cílem získat Kantovu pozornost napsal během několika dnů v Královci dílo *Pokus o kritiku všeho zjevení*. Kant se o jeho vydání postaral. Kniha vyšla anonymně a byla mylně připisována samotnému Kantovi, který situaci následně vysvětlil, čímž Fichte získal rychlou slávu a místo na jenské univerzitě. Zde však brzy odešel, protože jeho spis *O důvodu naší víry v boží vládu ve světě* vyvolal pověst zarytého ateisty a pobyt v Lipsku se stal nesnesitelným. Fichte našel uplatnění v Berlíně, kde jeho přednášky vzbudily velký zájem. Mezi jeho posluchači patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, během francouzské okupace Berlína, pronesl své proslulé *Řeči k německému národu*, v nichž vyzval k mravní obrodě celého německého národa.
V roce 1793 vášnivě obhajoval Francouzskou revoluci ve spisu *Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení*, kterou dosud potlačovali. Po Napoleonově korunovaci však v něm Fichte viděl ztělesnění zla a jeho prvotní nadšení pro revoluci opadlo.
Fichte se významně podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810 a s vypuknutím osvobozeneckých válek poslal své studenty do boje. Jeho přání stát se vojenským řečníkem se však nenaplnilo. Zemřel v roce 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, která ošetřovala raněné v lazaretu.
K Kantovým spisům se dostal náhodou a s cílem získat Kantovu pozornost napsal během několika dnů v Královci dílo *Pokus o kritiku všeho zjevení*. Kant se o jeho vydání postaral. Kniha vyšla anonymně a byla mylně připisována samotnému Kantovi, který situaci následně vysvětlil, čímž Fichte získal rychlou slávu a místo na jenské univerzitě. Zde však brzy odešel, protože jeho spis *O důvodu naší víry v boží vládu ve světě* vyvolal pověst zarytého ateisty a pobyt v Lipsku se stal nesnesitelným. Fichte našel uplatnění v Berlíně, kde jeho přednášky vzbudily velký zájem. Mezi jeho posluchači patřil i tehdejší rakouský vyslanec, kníže Metternich. V roce 1808, během francouzské okupace Berlína, pronesl své proslulé *Řeči k německému národu*, v nichž vyzval k mravní obrodě celého německého národa.
V roce 1793 vášnivě obhajoval Francouzskou revoluci ve spisu *Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení*, kterou dosud potlačovali. Po Napoleonově korunovaci však v něm Fichte viděl ztělesnění zla a jeho prvotní nadšení pro revoluci opadlo.
Fichte se významně podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810 a s vypuknutím osvobozeneckých válek poslal své studenty do boje. Jeho přání stát se vojenským řečníkem se však nenaplnilo. Zemřel v roce 1814 na tyfus, kterým se nakazil od své manželky, která ošetřovala raněné v lazaretu.
Source: wikipedia