M G
not rated
My rating
Michail Michajlovič Gorelov (Михаил Михайлович Горелов, 1874–1929), vlastním jménem Michail Michajlovič Gakkebuš (Михаил Михайлович Гаккебуш), byl ruský novinář a spisovatel, který publikoval i pod jménem M. Kustorubov (М. Кусторубов).
Vystudoval historicko-filologickou fakultu Petrohradské univerzity. Do roku 1916 vedl několik ruských deníků a vychoval řadu ruských novinářů. Spolupracoval s novinami „Киевское слово“ (Kyevské Slovo) v letech 1904–1905 a byl redaktorem a publikoval v moskevských „Русская Правда“ (Ruská Pravda). Po zákazu těchto novin na začátku roku 1905 emigroval s redakcí do zahraničí, ale po vyhlášení Manifestu 17. října se ještě téhož roku do Ruska vrátil.
V letech 1906–1916 úzce spolupracoval a byl členem redakční rady „Биржевые ведомости“ (Burzovní Zprávy) a později kyjevského deníku „Мир“ (Svět). Po Říjnové revoluci emigroval do Československa, kde napsal a vydal svůj nejrozsáhlejší antiutopický sci-fi román „Ďábelský rok (Anno Diaboli)“ (Praha, 1930, překlad E. Adámek – vl. jménem V. Červinka).
Je také autorem vzpomínek „На реках Вавилонских: заметки беженца“ (Na řekách Babylonu: Poznámky uprchlíka), vydaných v Berlíně v roce 1921 pod pseudonymem M. Gakkebuš. Mezi jeho další díla patří „Максимилиан Робеспьер“ (Maximilien Robespierre) (1898, pod pseudonymem M. Kustorubov), „Мария Башкирцева и Нерон“ (Marie Baškircevová a Nero) (Moskva, 1898), „Воскресший Лазар“ (Vzkříšený Lazar) (Moskva, 1905) a „Об автономии Польши“ (O autonomii Polska) (Moskva, 1906), v nichž se zabýval otázkou polské autonomie v rámci Ruské říše.
Archiv jeho písemností a děl se nachází v Ústavu pro ruskou literaturu v Petrohradě (Институт русской литературы – Пушкинской Дом) a v Památníku národního písemnictví v Praze, kde je uložen i rukopis románu „Anno Diaboli“.
Vystudoval historicko-filologickou fakultu Petrohradské univerzity. Do roku 1916 vedl několik ruských deníků a vychoval řadu ruských novinářů. Spolupracoval s novinami „Киевское слово“ (Kyevské Slovo) v letech 1904–1905 a byl redaktorem a publikoval v moskevských „Русская Правда“ (Ruská Pravda). Po zákazu těchto novin na začátku roku 1905 emigroval s redakcí do zahraničí, ale po vyhlášení Manifestu 17. října se ještě téhož roku do Ruska vrátil.
V letech 1906–1916 úzce spolupracoval a byl členem redakční rady „Биржевые ведомости“ (Burzovní Zprávy) a později kyjevského deníku „Мир“ (Svět). Po Říjnové revoluci emigroval do Československa, kde napsal a vydal svůj nejrozsáhlejší antiutopický sci-fi román „Ďábelský rok (Anno Diaboli)“ (Praha, 1930, překlad E. Adámek – vl. jménem V. Červinka).
Je také autorem vzpomínek „На реках Вавилонских: заметки беженца“ (Na řekách Babylonu: Poznámky uprchlíka), vydaných v Berlíně v roce 1921 pod pseudonymem M. Gakkebuš. Mezi jeho další díla patří „Максимилиан Робеспьер“ (Maximilien Robespierre) (1898, pod pseudonymem M. Kustorubov), „Мария Башкирцева и Нерон“ (Marie Baškircevová a Nero) (Moskva, 1898), „Воскресший Лазар“ (Vzkříšený Lazar) (Moskva, 1905) a „Об автономии Польши“ (O autonomii Polska) (Moskva, 1906), v nichž se zabýval otázkou polské autonomie v rámci Ruské říše.
Archiv jeho písemností a děl se nachází v Ústavu pro ruskou literaturu v Petrohradě (Институт русской литературы – Пушкинской Дом) a v Památníku národního písemnictví v Praze, kde je uložen i rukopis románu „Anno Diaboli“.
Source: FerryH, Legie.info