Ladislav Fuks
1923 - 1994
česká
not rated
My rating
Ladislav Fuks byl český prozaik, který se ve své tvorbě zaměřoval především na psychologickou prózu. Jeho díla se často zabývala úzkostí člověka ohroženého nesvobodou a násilím, přičemž za symbol tohoto tématu si zvolil druhou světovou válku a holokaust. Velká část jeho tvorby má autobiografické prvky, často skryté – téměř všemi jeho knihami prochází postava citlivého, slabého chlapce, který žije ve svém vnitřním světě a touží po přátelství. Tato postava, trpící a mučený chlapec, má silnou autobiografickou vazbu. Fuksovo dílo lze někdy chápat i jako autobiografickou travestii, jak dokládají romány *Pan Theodor Mundstock* (1963), *Spalovač mrtvol* (1967) a *Mí černovlasí bratři* (1964).
**1/ SPISOVATELOVO MLÁDÍ**
Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 jako syn policejního úředníka, který nedokázal projevovat city. Jeho matka mu naopak vštěpovala správnou společenskou výchovu. Dětství Fukse proto nebylo šťastné. V období dospívání si uvědomil svou odlišnou sexuální orientaci, kterou musel skrývat. Období okupace představovalo pro mladého Fukse, odlišujícího se rasově i sexuálně, těžkou zkoušku.
**2/ STUDIA A PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ**
Fuks vystudoval gymnázium a poté pracoval na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce studoval filozofii, psychologii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou dokončil v roce 1949. Po krátkém působení v papírnách nastoupil do památkové péče a pracoval na státním zámku Kynžvart, kde ho zaujala Metternichova sbírka kuriozit. Od roku 1959 působil v Národní galerii.
**3/ VÝZNAMNÁ LITERÁRNÍ TVORBA**
Do literatury vstoupil v roce 1963 románem *Pan Theodor Mundstock*, který se vyznačuje psychologickou hloubkou a zasazuje čtenáře do období heydrichiády.
Židovská tématika se stala častým motivem Fuksovy tvorby. Jeho díla vyjadřují obranu židovského národa a soucit s jejich osudem za okupace. I přes to, že sám nebyl Žid, projevoval empatii a toleranci, což bylo ovlivněno i jeho vlastní sexuální odlišností a touhou po tolerantní společnosti. Cyklus povídek *Mí černovlasí bratři* (1964) sleduje vztahy pěti chlapců z gymnázia, z nichž tři jsou Židé.
Román *Variace pro temnou strunu* (1966) představuje syna vysokého politika, který si vytváří vlastní svět fantasmagorie a ztrácí schopnost rozlišovat skutečnost a představu.
Vrcholným dílem Fukse je román *Spalovač mrtvol* (1967), který byl zfilmován s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
Sbírka povídek *Smrt morčete* (1969) se věnuje různým tématům, ale opět se v ní výrazně objevuje židovská otázka.
Román *Příběh kriminálního rady* (1971) psychologicky vykresluje synovskou nenávist vůči otci.
**4/ POLITICKÁ ORIENTACE a ÚMRTÍ**
Fuksovi bylo někdy vyčítáno, že jeho tvorba po roce 1968 odráží vliv normalizace a sympatie k socialistickému zřízení. Přesto jeho dílo zaujímá významné místo v české literatuře druhé poloviny 20. století, zejména díky myšlenkám tolerance a obrany utlačovaných menšin. Jeho psychologicky zaměřená díla mají stále co nabídnout čtenářům. Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 ve svém bytě v Dejvicích, jeho tělo bylo objeveno až po několika dnech.
**1/ SPISOVATELOVO MLÁDÍ**
Ladislav Fuks se narodil 24. září 1923 jako syn policejního úředníka, který nedokázal projevovat city. Jeho matka mu naopak vštěpovala správnou společenskou výchovu. Dětství Fukse proto nebylo šťastné. V období dospívání si uvědomil svou odlišnou sexuální orientaci, kterou musel skrývat. Období okupace představovalo pro mladého Fukse, odlišujícího se rasově i sexuálně, těžkou zkoušku.
**2/ STUDIA A PRVNÍ ZAMĚSTNÁNÍ**
Fuks vystudoval gymnázium a poté pracoval na zemědělské správě v Hodoníně. Po válce studoval filozofii, psychologii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou dokončil v roce 1949. Po krátkém působení v papírnách nastoupil do památkové péče a pracoval na státním zámku Kynžvart, kde ho zaujala Metternichova sbírka kuriozit. Od roku 1959 působil v Národní galerii.
**3/ VÝZNAMNÁ LITERÁRNÍ TVORBA**
Do literatury vstoupil v roce 1963 románem *Pan Theodor Mundstock*, který se vyznačuje psychologickou hloubkou a zasazuje čtenáře do období heydrichiády.
Židovská tématika se stala častým motivem Fuksovy tvorby. Jeho díla vyjadřují obranu židovského národa a soucit s jejich osudem za okupace. I přes to, že sám nebyl Žid, projevoval empatii a toleranci, což bylo ovlivněno i jeho vlastní sexuální odlišností a touhou po tolerantní společnosti. Cyklus povídek *Mí černovlasí bratři* (1964) sleduje vztahy pěti chlapců z gymnázia, z nichž tři jsou Židé.
Román *Variace pro temnou strunu* (1966) představuje syna vysokého politika, který si vytváří vlastní svět fantasmagorie a ztrácí schopnost rozlišovat skutečnost a představu.
Vrcholným dílem Fukse je román *Spalovač mrtvol* (1967), který byl zfilmován s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli.
Sbírka povídek *Smrt morčete* (1969) se věnuje různým tématům, ale opět se v ní výrazně objevuje židovská otázka.
Román *Příběh kriminálního rady* (1971) psychologicky vykresluje synovskou nenávist vůči otci.
**4/ POLITICKÁ ORIENTACE a ÚMRTÍ**
Fuksovi bylo někdy vyčítáno, že jeho tvorba po roce 1968 odráží vliv normalizace a sympatie k socialistickému zřízení. Přesto jeho dílo zaujímá významné místo v české literatuře druhé poloviny 20. století, zejména díky myšlenkám tolerance a obrany utlačovaných menšin. Jeho psychologicky zaměřená díla mají stále co nabídnout čtenářům. Ladislav Fuks zemřel 19. srpna 1994 ve svém bytě v Dejvicích, jeho tělo bylo objeveno až po několika dnech.
Source: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/19017-ladislav-fu