Henry Ford
1863 - 1947
americká
not rated
My rating
Henry Ford (30. července 1863 – 7. dubna 1947) byl americký průmyslník a zakladatel automobilky Ford, klíčová postava ve vývoji sériové výroby a výrobní linky.
Oproti představám svého otce se nestal farmářem a v šestnácti letech odešel z domova. V Detroitu se vyučil zámečníkem u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock. Následně pracoval jako opravář parních strojů ve firmě Westinghouse a od roku 1891 ve firmě Thomase Alva Edisona, kde se postupně vypracoval na hlavního inženýra. Ve volném čase experimentoval s benzinovými motory a stavbou automobilu, což v roce 1896 vyústilo v úspěšné vyzkoušení jeho prvního vozu. Ten vzbudil zájem veřejnosti i investorů, s jejichž pomocí založil v roce 1899 Detroit Automobile Company, která však brzy zkrachovala. Později napsal knihu Mezinárodní žid-Světový problém, za kterou byl oceněn i Adolfem Hitlerem.
V roce 1903, po narození syna Edsela, založil s dalšími společníky Ford Motor Company. Již v prvním roce vyrobili s počátečním kapitálem 28 000 dolarů 1700 automobilů a několik prototypů, které dosáhly úspěchů v automobilových závodech a získaly rychlostní rekordy. Ford se však zaměřil na svůj cíl – vyrobit levné a kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 uvedl na trh modely N a T, které se prodávaly za 825 dolarů, čímž zásadně změnil orientaci automobilového průmyslu. Do konce roku 1908 bylo prodáno přes tisíc modelů T.
Pro uspokojení rostoucí poptávky otevřel novou továrnu v Highland Parku, kde zavedl pásovou výrobu, inspirovanou zařízením na jatkách a navrženou samotnými zaměstnanci. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a v následujícím roce bylo prodáno 250 000 automobilů. Ford následně zvýšil denní mzdu dělníkům na 5 dolarů, což mělo zajistit stabilitu pracovního kolektivu. Zavedl také sociální program pro stálé zaměstnance, zahrnující zdravotní péči, sportovní a kulturní vyžití a prémie, které byly podmíněny poctivým životním stylem, kontrolovaným sociologickým oddělením.
Díky zdokonalování pásové výroby se model T stále zlevňoval a Ford Motor Company ovládla až 50 % amerického trhu. V roce 1927 byl vyroben 15 000 000. model T, což byl rekord, který držel dalších 45 let. Během třicátých let Ford odkoupil akcie od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem společnosti. Po ukončení výroby modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení Edselem dokončili design modelu A.
Jeho úspěch byl však zastíněn spojením s německými nacisty a otevřeným antisemitismem, který projevoval ve svých novinách Dearborn Independent. Ve dvacátých letech vydal knihu Mezinárodní židovství - celosvětový problém. V Německu založil pobočku Ford Werke AB, která dodávala nákladní vozy německé armádě a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každoroční dar 50 000 dolarů a veškerý zisk z prodeje automobilů Ford v Německu věnoval NSDAP. Na počátku druhé světové války se Ford nechtěl zapojit do válečné výroby kvůli nesouhlasu s Rooseveltovou politikou.
Po vstupu USA do války v roce 1941 se Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí, vedená synem Edselem, který v roce 1943 zemřel. Henry Ford, oslabený věkem a zdravotním stavem, předal faktické vedení společnosti skupině manažerů a inženýrů v čele s Charlesem Sorensenem a Harry Bennettem. Továrna ve Willow Run zahájila výrobu bombardérů B-24 Liberator, v roce 1944 jich vyrobila 650 měsíčně. V roce 1944 byl Sorensen propuštěn a v roce 1947 i Benett, když se rodina snažila získat kontrolu nad podnikem zpět. V roce 1945 předal Ford vedení svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu. Společnost se ocitla na pokraji bankrotu, ale nakonec se jí podařilo vyhnout. Henry Ford zemřel 7. dubna 1947 ve svém domě na následky mozkové příhody.
Oproti představám svého otce se nestal farmářem a v šestnácti letech odešel z domova. V Detroitu se vyučil zámečníkem u firem James Flower & Bros a Detroit Dry Dock. Následně pracoval jako opravář parních strojů ve firmě Westinghouse a od roku 1891 ve firmě Thomase Alva Edisona, kde se postupně vypracoval na hlavního inženýra. Ve volném čase experimentoval s benzinovými motory a stavbou automobilu, což v roce 1896 vyústilo v úspěšné vyzkoušení jeho prvního vozu. Ten vzbudil zájem veřejnosti i investorů, s jejichž pomocí založil v roce 1899 Detroit Automobile Company, která však brzy zkrachovala. Později napsal knihu Mezinárodní žid-Světový problém, za kterou byl oceněn i Adolfem Hitlerem.
V roce 1903, po narození syna Edsela, založil s dalšími společníky Ford Motor Company. Již v prvním roce vyrobili s počátečním kapitálem 28 000 dolarů 1700 automobilů a několik prototypů, které dosáhly úspěchů v automobilových závodech a získaly rychlostní rekordy. Ford se však zaměřil na svůj cíl – vyrobit levné a kvalitní auto pro každého. V letech 1906 až 1908 uvedl na trh modely N a T, které se prodávaly za 825 dolarů, čímž zásadně změnil orientaci automobilového průmyslu. Do konce roku 1908 bylo prodáno přes tisíc modelů T.
Pro uspokojení rostoucí poptávky otevřel novou továrnu v Highland Parku, kde zavedl pásovou výrobu, inspirovanou zařízením na jatkách a navrženou samotnými zaměstnanci. V roce 1913 byla instalace pohyblivého pásu dokončena a v následujícím roce bylo prodáno 250 000 automobilů. Ford následně zvýšil denní mzdu dělníkům na 5 dolarů, což mělo zajistit stabilitu pracovního kolektivu. Zavedl také sociální program pro stálé zaměstnance, zahrnující zdravotní péči, sportovní a kulturní vyžití a prémie, které byly podmíněny poctivým životním stylem, kontrolovaným sociologickým oddělením.
Díky zdokonalování pásové výroby se model T stále zlevňoval a Ford Motor Company ovládla až 50 % amerického trhu. V roce 1927 byl vyroben 15 000 000. model T, což byl rekord, který držel dalších 45 let. Během třicátých let Ford odkoupil akcie od všech akcionářů a stal se jediným vlastníkem společnosti. Po ukončení výroby modelu T byla továrna na půl roku uzavřena, než vývojáři vedení Edselem dokončili design modelu A.
Jeho úspěch byl však zastíněn spojením s německými nacisty a otevřeným antisemitismem, který projevoval ve svých novinách Dearborn Independent. Ve dvacátých letech vydal knihu Mezinárodní židovství - celosvětový problém. V Německu založil pobočku Ford Werke AB, která dodávala nákladní vozy německé armádě a civilistům upravenou verzi modelu T. Hitlerovi posílal každoroční dar 50 000 dolarů a veškerý zisk z prodeje automobilů Ford v Německu věnoval NSDAP. Na počátku druhé světové války se Ford nechtěl zapojit do válečné výroby kvůli nesouhlasu s Rooseveltovou politikou.
Po vstupu USA do války v roce 1941 se Ford Motor Company plně zapojila do válečného úsilí, vedená synem Edselem, který v roce 1943 zemřel. Henry Ford, oslabený věkem a zdravotním stavem, předal faktické vedení společnosti skupině manažerů a inženýrů v čele s Charlesem Sorensenem a Harry Bennettem. Továrna ve Willow Run zahájila výrobu bombardérů B-24 Liberator, v roce 1944 jich vyrobila 650 měsíčně. V roce 1944 byl Sorensen propuštěn a v roce 1947 i Benett, když se rodina snažila získat kontrolu nad podnikem zpět. V roce 1945 předal Ford vedení svému vnukovi Henrymu Fordovi mladšímu. Společnost se ocitla na pokraji bankrotu, ale nakonec se jí podařilo vyhnout. Henry Ford zemřel 7. dubna 1947 ve svém domě na následky mozkové příhody.