Bohumír Fiala, lékař a zároveň spisovatel, se narodil 6. srpna 1915 v haličské Biale (nyní Polsko) v rodině četníka. V roce 1934 maturoval na gymnáziu v Bánské Bystrici a následně studoval medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Během okupace byl po uzavření vysokých škol vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen až do října 1940 a své studium dokončil až v roce 1945. Po promoci pracoval v nemocnici ve Znojmě a později jako závodní lékař v Dubňanech u Hodonína.
V roce 1971 se s manželkou Boženou, rovněž lékařkou, přestěhoval do Chuchelné, kde oba působili v rehabilitačním ústavu až do roku 1978.
Literárně tvořil Bohumír Fiala od roku 1955, přičemž se zaměřoval především na romány a povídky pro děti. Psaní věnoval veškerý volný čas a inspiraci nacházel v českých dějinách. Napsal také několik cestopisů o cestách do Sovětského svazu, Jugoslávie a na Slovensko, a publikoval několik odborných textů o zdravovědě. Celkem vydal dvacet knih a řadu povídek, které v 50. až 70. letech vycházely v moravských časopisech.
MUDr. Bohumír Fiala zemřel 27. června 1979 v nemocnici v Ostravě-Zábřehu po těžké nemoci.