George Alec Effinger

George Alec Effinger se ve své tvorbě inspiroval absurdním divadlem a svůj osobitý, mnohovrstevnatý styl nazýval surreálnou fikcí. Poprvé na sebe upozornil v sedmdesátých letech dvacátého století náročnými povídkami publikovanými v časopisech a antologiích. Jeho debutní román *Co pro mě znamená entropie* je ve skutečnosti soubor čtyř propojených příběhů, který začíná jako klasické fantasy dobrodružství, ale postupně se mění v hlubokou úvahu o rodinných vztazích, politickém boji a umělecké tvorbě. I jeho další příběhy jsou stejně odvážné v ději i struktuře. V mnoha povídkách, například *Náhradníci*, *Nahý před neviditelným okem*, *Z centra u zvonku* a *Odtržení*, využívá sport a hry jako klíčové metafory. Romány *Smrt ve Florencii*, *Ty něžné hlasy: prométheovská romance* a *Vlci paměti* vytvářejí dojem paralelních světů a skutečností, přičemž používají postavy se stejnými jmény jako v jeho povídkách, ale s odlišnými charaktery a motivacemi. V románech *Zlo-mek času* a *Pták času* zkoumá složité možnosti cestování časem a v *Maurccn Birnbaumová, barbarka s mečem* satirizuje hrdinskou fantasy. Jeho románová trilogie s postavou Marida Audrana – *Když přitažlivost selže*, *Oheň ve slunci* a *Polibek vyhnanství* – je pozoruhodná zobrazením tradiční muslimské kultury propletené s kyberpunkovou technologií. Z jeho kratších prací vyšly výbory *Smíšené pocity*, *Iracionální čísla*, *Špinavé triky* a *Nečinná potěšení*. Napsal také několik novelizací filmů a spolupracoval na románech *Válka rudé stuhy* (s Jackem L. Chalkerem a Mikem Resnickem), *Modrý odstín noční můry* (s Gardnerem Dozoisem) a *Felicia*.