Milan Dušek

Milan Dušek se narodil 1. května 1938 v Rosicích nad Labem.

Dětství a učební léta v letech 1946 až 1957 prožil v Lanškrouně, kde se vyučil zámečníkem. Následovala základní vojenská služba u Pohraniční stráže. Po vojenské škole se v roce 1960 přesunul na Šumavu. Kvůli zdravotním problémům byl po pěti letech převelen k Okresnímu oddělení Veřejné bezpečnosti v Náchodě. Na konci roku 1968 byl propuštěn, protože se veřejně postavil proti okupaci Československa. Začínal jako brusič slévárenských odlitků a ve slévárně v Novém Městě nad Metují vyzkoušel několik profesí. Poté pracoval v lese, kde s koněm odvážel dřevo do Nového Hrádku. Následně se stal domovníkem kulturního domu v Černožicích nad Labem a poté pracoval jako tranzitér v železniční stanici Letohrad.

Od roku 1976 žil v Žamberku, kde se dočkal rehabilitace a důchodu jako topič a údržbář léčebny TRN. Psát začal až ve třiceti letech, poté co mu bylo znemoženo působit ve Veřejné bezpečnosti. Začínal sepsáním vzpomínek na Šumavu, které se postupně rozvíjely v črty a povídky, jež sporadicky publikoval v okresních novinách a časopisech jako Pochodeň, Československý voják, Mladý Svět a Zemědělské kalendáře. Úspěšně se účastnil literárních soutěží v Rychnově nad Kněžnou, Proseči, Letohradě a Sobotce.

V roce 1973 vyšel díky Dr. Janu Dvořákovi, šéfredaktorovi nakladatelství Kruh v Hradci Králové, jeho blok lesáckých povídek ve sborníku Začátek. V Kruhu mu v roce 1977 vyšla novela Cesty vysokým lesem a v roce 1982 novela Dědictví. Až do roku 1995 zveřejňoval své prózy pouze v časopisech.

Je členem Obce spisovatelů, Unie spisovatelů, Východočeského střediska OS v Pardubicích a AIEP – české sekce světové asociace autorů detektivní literatury.