Irena Dousková
1964
česká
not rated
My rating
Irena Dousková se narodila 18. srpna 1964 v Příbrami do rodiny spojené s divadlem – její matka a otčím byli herci v příbramském divadle. V roce 1976 se s rodinou přestěhovala do Prahy. Po studiu na gymnáziu pracovala jako knihovnice a sekretářka, a následně byla přijata na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde úspěšně zakončila studium v roce 1989 a získala titul Mgr. Poté se věnovala žurnalistice, například v Mladé frontě.
Literárně debutovala na počátku 90. let sbírkou básní *Pražský zázrak* spolu se svými bývalými spolužáky z gymnázia – L. Lomovou, J. Reinischem a P. Ulrychem.
V současnosti pracuje na volné noze a zároveň je redaktorkou měsíčníku *Maskil*, vydávaného Židovskou kongregací Bejt Simcha. Žije v Praze a má dvě děti.
Její první próza, román v dopisech *Goldstein píše dceři* (1997), se zabývá tématem vztahu mezi otcem a dcerou, kteří se dosud nesetkali, a obsahuje autobiografické prvky – autorka sama hledala vztah k otci, který emigroval do Spojených států za minulého režimu. O dva roky později vyšla kniha *Hrdý Budžes* (1998), která se dočkala velkého úspěchu i po dramatizaci pro příbramské divadlo, kde hlavní roli Helenky z období normalizace ztvárnila Bára Hrzánová. I v této knize se objevují motivy inspirované autorkou samotnou – Helenka je dcerou divadelních herců, jejíž matka je z divadla propuštěna a biologický otec žije v emigraci. Třetí kniha, *Někdo s nožem* (2000), je psána formou deníkových záznamů mladé ženy prožívající citovou krizi. Podobnou formu použila i při popisu svého života v únoru 2003, na žádost svého tehdejšího nakladatelství Petrov. Zde popisuje každodenní život s dětmi a svého muže označuje pouze iniciálou K., což evokuje Kafkovy postavy.
Následovala kniha povídek *Doktor Kott přemítá* (2002), věnovaná rodinným, manželským a mezilidským vztahům, a další sbírka povídek *Čím se liší tato noc* (2004), která se stejnému tématu věnuje i nadále. Další úspěšnou knihou je próza *Oněgin byl Rusák* (2006), volné pokračování *Hrdého Budžese*, v němž je Helenka již dospělá, ale zachovává si bohatý vnitřní svět. Volnou trilogii o Helence Součkové uzavírá kniha *Darda* (2011), jejíž děj se odehrává v současnosti.
Literárně debutovala na počátku 90. let sbírkou básní *Pražský zázrak* spolu se svými bývalými spolužáky z gymnázia – L. Lomovou, J. Reinischem a P. Ulrychem.
V současnosti pracuje na volné noze a zároveň je redaktorkou měsíčníku *Maskil*, vydávaného Židovskou kongregací Bejt Simcha. Žije v Praze a má dvě děti.
Její první próza, román v dopisech *Goldstein píše dceři* (1997), se zabývá tématem vztahu mezi otcem a dcerou, kteří se dosud nesetkali, a obsahuje autobiografické prvky – autorka sama hledala vztah k otci, který emigroval do Spojených států za minulého režimu. O dva roky později vyšla kniha *Hrdý Budžes* (1998), která se dočkala velkého úspěchu i po dramatizaci pro příbramské divadlo, kde hlavní roli Helenky z období normalizace ztvárnila Bára Hrzánová. I v této knize se objevují motivy inspirované autorkou samotnou – Helenka je dcerou divadelních herců, jejíž matka je z divadla propuštěna a biologický otec žije v emigraci. Třetí kniha, *Někdo s nožem* (2000), je psána formou deníkových záznamů mladé ženy prožívající citovou krizi. Podobnou formu použila i při popisu svého života v únoru 2003, na žádost svého tehdejšího nakladatelství Petrov. Zde popisuje každodenní život s dětmi a svého muže označuje pouze iniciálou K., což evokuje Kafkovy postavy.
Následovala kniha povídek *Doktor Kott přemítá* (2002), věnovaná rodinným, manželským a mezilidským vztahům, a další sbírka povídek *Čím se liší tato noc* (2004), která se stejnému tématu věnuje i nadále. Další úspěšnou knihou je próza *Oněgin byl Rusák* (2006), volné pokračování *Hrdého Budžese*, v němž je Helenka již dospělá, ale zachovává si bohatý vnitřní svět. Volnou trilogii o Helence Součkové uzavírá kniha *Darda* (2011), jejíž děj se odehrává v současnosti.