Samuel R. Delany

Spisovatel, kritik a editor, který se původně věnoval hudbě – už ve dvanácti letech skládal houslové koncerty – se později zaměřil na literaturu. Ve devatenácti letech debutoval románem *Aptorské klenoty* (1962), postkatastrofickým příběhem. Jeho próza je charakteristická stylistickou propracovaností, poetičností a živou drobnokresbou, často protkanou symbolikou. Děj jeho knih se obvykle točí kolem pátrání, které však přesahuje konkrétní cíl a směřuje k hlubším filozofickým otázkám. To je patrné například v románu *Balada o Betě 2* (1962), odehrávajícím se na generační kosmické lodi. Autorův zájem o mytologii a lingvistiku se projevil v románu *Babylón 17* (1966), za který získal cenu Nebula. Příběh o básnířce, která se snaží rozluštit jazyk mimozemšťanů, odhaluje, že jazyk zásadně ovlivňuje naše vnímání reality. Cenou Nebula byl oceněn i jeho román *Einsteinova křižovatka* (1967), v němž se mimozemšťané snaží rekonstruovat a převzít kulturu dávno vyhynulého lidstva. Za povídky *Ano, a Gomora* (1967) a *Čas viděný jako spirála polodrahokamů* (1969) obdržel další dvě Nebuly a také Hugovu cenu. K postkatastrofickému námětu se vrátil v románu *Dhalgren* (1974). Je považován za jednoho z klíčových představitelů Nové vlny v sci-fi, kterou ovlivnil nejen svými díly, ale i kritickou činností a rolí editora série antologií *Quark* (1970–1971), v níž publikoval převážně experimentální sci-fi prózu. Z jeho novější tvorby je významná série příběhů a románů odehrávajících se na planetě Nevèryön, počínající knihou *Útěk z Nevèryönu* (1985). V češtině vyšla jeho noveleta *My, sloužící jakési zvláštní síle, postupujeme nemilosrdně dál* (1986) a román *Nova* (1968, česky 1994).