Léon Degrelle

Léon Degrelle se narodil v belgickém Bouillonu, poblíž francouzských hranic. Jeho otec, úspěšný majitel pivovaru, byl francouzský emigrant a člen jezuitského řádu. V patnácti letech, roku 1921, nastoupil Degrelle na jezuitskou kolej, kde již začal psát články do novin. Po opuštění koleje v roce 1924 pokračoval ve studiu na katolické a později na velké univerzitě v Louvainu. Stále více se věnoval politice a žurnalistice a v roce 1927 se stal šéfredaktorem studentských novin, které se těšily značné oblibě. O tři roky později přebral vedení vydavatelství Rex a postupně se odklonil od katolického hnutí, založil vlastní rexistickou stranu. Prosazoval populistické a autoritářské reformy, které oslovovaly ty, kteří byli nespokojeni s neschopností belgických politických stran řešit sociální a ekonomické problémy. Jeho hnutí dosáhlo největšího úspěchu ve volbách roku 1936. Inspirován „pochodem na Řím“ od Mussolliniho, zorganizoval i on „pochod na Brusel“, který však kvůli nízké účasti skončil neúspěchem. Před německou invazí, s vypuknutím druhé světové války, byl Degrelle s několika spolupracovníky zatčen pro podezření z kolaborace a během ústupu převezen do Francie. Následně byl propuštěn z koncentračního tábora německými okupanty.

Věřil, že Belgie si musí v novém poválečném uspořádání Evropy vybojovat své místo bojem proti komunismu, a teprve poté řešit vztahy s Německem.

Po německém útoku na Sovětský svaz v roce 1941 zformoval z dobrovolníků svého hnutí prapor, který byl nejprve zařazen do Wehrmachtu, později však přešel pod SS. Kvůli nedostatku vojenských a technických zkušeností mu, navzdory jeho politickému vlivu, nebyla udělena důstojnická hodnost. Zkušenosti z bojů na východní frontě popsal ve své knize Tažení v Rusku 1941-45. Během války dosáhl hodnosti plukovníka SS a získal nejvíce vyznamenání ze všech cizinců sloužících v německé armádě. V roce 1945 obdržel osobně od Hitlera rytířský kříž.

Na konci války uprchl z Norska do Španělska. V Belgii byl po válce odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti. Pod ochranou režimu generála Franca žil ve Španělsku pod novou identitou José León Ramírez Reina více než polovinu života. Během této doby se angažoval v neofašistickém hnutí a zpochybňoval pravdivost holocaustu.