Felix Achille de la Cámara
Felix Achilles de la Cámara, Cámara del Campo, De la Cámara, Felix Emil Cammra, Josef Karel Cámara, Campo La Cámara, J. Cheronval, C. Del Campo, Conrado del Campo
Pseudonym
1897 - 1945
česká
not rated
My rating
Felix Achille de la Cámara, vlastním jménem Felix Emil Josef Karel Cammra, byl výraznou a kontroverzní postavou české meziválečné kultury. Narodil se 8. listopadu 1897 (uváděna jsou i data 1894 a 1896) v Kutné Hoře. Podle vlastních slov pocházel z jednoho španělského šlechtického rodu, což vedlo k úřední změně jména na Felix Achilles de la Cámara del Campo y del Padrone v roce 1924.
Po studiích byl během první světové války odveden do rakousko-uherské armády, kde sloužil jako jezdecký důstojník. Po vzniku Československa krátce působil i v československé armádě (1918–1919).
Následně se věnoval práci v nakladatelství Šolc a Šimáček, divadelnímu a filmovému podnikání a literatuře, často s bulvární a politickou tematikou. Založil Divadlo Apollo a v letech 1923–1927 vedl divadlo Komedia v paláci Lucerna, které kvůli finančním problémům a nízké návštěvnosti musel uzavřít. Nějaký čas pobýval v Paříži a Berlíně a vedl bohémský, ale nákladný život. Zároveň se zajímal o okultní vědy.
Hlavní náplní jeho činnosti bylo psaní. Jako novinář pod pseudonymem Ra přispíval do „Národní politiky“, redigoval časopisy a kalendáře a překládal z němčiny, angličtiny a španělštiny (např. „Faraonka“).
Je autorem řady próz, reportáží, publikací s okultní tematikou, studií, pseudoživotopisů a divadelních her. Mezi jeho díla patří „Ve spárech démonů“, „Záhada sfingy“, „Španělské markýzy“, „Plavovlasý upír“ a mnohé další.
Již od mládí se zajímal o film a podílel se na tvorbě scénářů a námětů k řadě filmů, často průměrné kvality. Spolupracoval na filmech jako „Tvoje srdce inkognito“, „Dívka v modrém“ a „Okénka do nebe“.
Ve 30. letech se během španělské občanské války angažoval na straně generála Franca a vedl československou propagační službu. Tato angažovanost se projevila v jeho dílech, například v knize „Parfémy zla“ a studii o generálu Francovi „El Caudillo“.
Po okupaci Československa začal otevřeně kolaborovat s nacisty. Působil jako německý poradce ve filmové oblasti, podporoval nacistický režim ve svých textech a byl členem organizace Vlajka a SA.
Jeho manželkou byla od roku 1922 (údajně do roku 1927) primabalerína Národního divadla Jelizaveta Nikolská, která rovněž kolaborovala s Němci.
Jeho kolaborace s nacisty mu nakonec přinesla smrt. S největší pravděpodobností byl 8. května 1945 během Pražského povstání upálen na Kampě (uvádí se i možnost oběšení či zastřelení). Útěk do Francie je dnes považován za nepravděpodobný.
Po studiích byl během první světové války odveden do rakousko-uherské armády, kde sloužil jako jezdecký důstojník. Po vzniku Československa krátce působil i v československé armádě (1918–1919).
Následně se věnoval práci v nakladatelství Šolc a Šimáček, divadelnímu a filmovému podnikání a literatuře, často s bulvární a politickou tematikou. Založil Divadlo Apollo a v letech 1923–1927 vedl divadlo Komedia v paláci Lucerna, které kvůli finančním problémům a nízké návštěvnosti musel uzavřít. Nějaký čas pobýval v Paříži a Berlíně a vedl bohémský, ale nákladný život. Zároveň se zajímal o okultní vědy.
Hlavní náplní jeho činnosti bylo psaní. Jako novinář pod pseudonymem Ra přispíval do „Národní politiky“, redigoval časopisy a kalendáře a překládal z němčiny, angličtiny a španělštiny (např. „Faraonka“).
Je autorem řady próz, reportáží, publikací s okultní tematikou, studií, pseudoživotopisů a divadelních her. Mezi jeho díla patří „Ve spárech démonů“, „Záhada sfingy“, „Španělské markýzy“, „Plavovlasý upír“ a mnohé další.
Již od mládí se zajímal o film a podílel se na tvorbě scénářů a námětů k řadě filmů, často průměrné kvality. Spolupracoval na filmech jako „Tvoje srdce inkognito“, „Dívka v modrém“ a „Okénka do nebe“.
Ve 30. letech se během španělské občanské války angažoval na straně generála Franca a vedl československou propagační službu. Tato angažovanost se projevila v jeho dílech, například v knize „Parfémy zla“ a studii o generálu Francovi „El Caudillo“.
Po okupaci Československa začal otevřeně kolaborovat s nacisty. Působil jako německý poradce ve filmové oblasti, podporoval nacistický režim ve svých textech a byl členem organizace Vlajka a SA.
Jeho manželkou byla od roku 1922 (údajně do roku 1927) primabalerína Národního divadla Jelizaveta Nikolská, která rovněž kolaborovala s Němci.
Jeho kolaborace s nacisty mu nakonec přinesla smrt. S největší pravděpodobností byl 8. května 1945 během Pražského povstání upálen na Kampě (uvádí se i možnost oběšení či zastřelení). Útěk do Francie je dnes považován za nepravděpodobný.