Felix Achille de la Cámara, vlastním jménem Felix Emil Josef Karel Cammra, byl výraznou a kontroverzní postavou české meziválečné kultury. Narodil se 8. listopadu 1897 (uváděna jsou i data 1894 a 1896) v Kutné Hoře. Podle vlastních slov pocházel z jednoho španělského šlechtického rodu, což vedlo k úřední změně jména na Felix Achilles de la Cámara del Campo y del Padrone v roce 1924.
Po studiích byl během první světové války odveden do rakousko-uherské armády, kde sloužil jako jezdecký důstojník. Po vzniku Československa krátce působil i v československé armádě (1918–1919).
Následně se věnoval práci v nakladatelství Šolc a Šimáček, divadelnímu a filmovému podnikání a literatuře, často s bulvární a politickou tematikou. Založil Divadlo Apollo a v letech 1923–1927 vedl divadlo Komedia v paláci Lucerna, které kvůli finančním problémům a nízké návštěvnosti musel uzavřít. Nějaký čas pobýval v Paříži a Berlíně a vedl bohémský, ale nákladný život. Zároveň se zajímal o okultní vědy.
Hlavní náplní jeho činnosti bylo psaní. Jako novinář pod pseudonymem Ra přispíval do „Národní politiky“, redigoval časopisy a kalendáře a překládal z němčiny, angličtiny a španělštiny (např. „Faraonka“).
Je autorem řady próz, reportáží, publikací s okultní tematikou, studií, pseudoživotopisů a divadelních her. Mezi jeho díla patří „Ve spárech démonů“, „Záhada sfingy“, „Španělské markýzy“, „Plavovlasý upír“ a mnohé další.
Již od mládí se zajímal o film a podílel se na tvorbě scénářů a námětů k řadě filmů, často průměrné kvality. Spolupracoval na filmech jako „Tvoje srdce inkognito“, „Dívka v modrém“ a „Okénka do nebe“.
Ve 30. letech se během španělské občanské války angažoval na straně generála Franca a vedl československou propagační službu. Tato angažovanost se projevila v jeho dílech, například v knize „Parfémy zla“ a studii o generálu Francovi „El Caudillo“.
Po okupaci Československa začal otevřeně kolaborovat s nacisty. Působil jako německý poradce ve filmové oblasti, podporoval nacistický režim ve svých textech a byl členem organizace Vlajka a SA.
Jeho manželkou byla od roku 1922 (údajně do roku 1927) primabalerína Národního divadla Jelizaveta Nikolská, která rovněž kolaborovala s Němci.
Jeho kolaborace s nacisty mu nakonec přinesla smrt. S největší pravděpodobností byl 8. května 1945 během Pražského povstání upálen na Kampě (uvádí se i možnost oběšení či zastřelení). Útěk do Francie je dnes považován za nepravděpodobný.