Nicolas-Edme Réstif de la Bretonne
1734 - 1806
francouzská
not rated
My rating
Nicolas-Edme Rétif de la Bretonne byl francouzský spisovatel, knihtiskař a autor utopických děl. Proslavil se romány odehrávajícími se v Paříži, v nichž v duchu Rousseauovy kritiky společnosti rozebírá možnosti její reformy. Zvláštní pozornost věnoval popisu dobových mravů, zejména prostřednictvím portrétů žen. Mezi jeho česky vydané tituly patří *Fanouščina nožka*, *Dívka z aleje vzdechů*, *Cudná proti své vůli aneb Milostná dobrodružství nejkrásnějších žen století*, *Podivné umění tiskařské*, *Sára aneb Poslední milostné dobrodružství pětačtyřicátníka*.
Pocházel ze zámožné rodiny rolníků z Burgundska. Vyučil se tiskařem v Auxerru a následně žil v Paříži, kde se věnoval tiskařské činnosti. Vedl však výstřední život, pohltila ho četba románů a psal nedbalým stylem a s pravopisnými chybami, často své knihy tiskl přímo na čisto.
Rétif byl vzhledem neatraktivní a proslulý svým životním stylem, přesto se dokázal pohybovat v literárních a společenských kruzích, získal si oblibu v Paříži a navázal kontakty s významnými osobnostmi, jako byli Fontanes, Sieyès, André Chénier a Fanny de Beauharnais. Na sklonku života působil jako úředník v Napoleonově administrativě.
Vydal odhadem 250 až 300 svazků, které se inspirují Rousseauovým myšlením. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří biograficky zajímavá *Femme infidèle* (1786), rozsáhlý *Monsieur Nicolas ou le Coeur humain dévoilé* (1796–97), často vydávaný a překládaný *Le paysan perverti ou les Dangers de la ville* (1776) a jeho pendant *La paysanne pervertie* (1779), *La vie de mon père* (1788) a *Les contemporaines ou aventures des plus jolies femmes de l'âge présent* (1780).
Literárně-historická tradice Rétifa dlouho opomíjela, nicméně jeho dílo nabízí cenné postřehy o životě určitých společenských vrstev v období před revolucí a inspiraci pro pozdější románovou tvorbu. Mezi další jeho díla patří *Le pied de Fanchette ou le soulier couleur de rose* (1768), *Le pornographe ou idées d'un honnête homme sur un projet de règlement pour les prostituées* (Londýn, 1769), který ovlivnil úpravu prostituce v Rakousku za Josefa II., *Lettres d'une fille à son père* (1772), *La femme dans les trois états de fille, d'épouse et de mère* (1773), *Le ménage parisien* (1773), *La découverte australe ou les Antipodes* (1781), *Les nuits de Paris ou le Spectateur nocturne* (1788–91), *Les provinciales ou Histoire des filles et femmes des provinces de France* (1797), *Le drame de la vie* (1793), *La philosophie de M. Nicolas* (1796), *L'andrographe, le gynographe et le thesmographe* (1790), *Histoire des campagnes de Marie* (1811), *Ingénue Saxancourt* (1785), *Le quadragénaire* (1797), *Tableau des mœurs d'un siècle philosophe* (1787) a *Les veillées du Marais* (1786). V 19. století byly znovu vydány *Les contemporaines* (Paříž, 1875–76), *Monument du costume physique et moral de la fin du XVIIIe s.* (1874–75), *Le pornographe* (1879) s komentářem lékaře Mireura a *Mes inscriptions. Journal intime* (1890), a také některé povídky a romány. Podrobnější informace lze nalézt v díle P. Lacroix, *Bibliographie et iconographie de tous les ouvrages de Rétif de La Bretonne, avec sa vie par Cubières Palmaizaux* (Paříž, 1875).
Pocházel ze zámožné rodiny rolníků z Burgundska. Vyučil se tiskařem v Auxerru a následně žil v Paříži, kde se věnoval tiskařské činnosti. Vedl však výstřední život, pohltila ho četba románů a psal nedbalým stylem a s pravopisnými chybami, často své knihy tiskl přímo na čisto.
Rétif byl vzhledem neatraktivní a proslulý svým životním stylem, přesto se dokázal pohybovat v literárních a společenských kruzích, získal si oblibu v Paříži a navázal kontakty s významnými osobnostmi, jako byli Fontanes, Sieyès, André Chénier a Fanny de Beauharnais. Na sklonku života působil jako úředník v Napoleonově administrativě.
Vydal odhadem 250 až 300 svazků, které se inspirují Rousseauovým myšlením. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří biograficky zajímavá *Femme infidèle* (1786), rozsáhlý *Monsieur Nicolas ou le Coeur humain dévoilé* (1796–97), často vydávaný a překládaný *Le paysan perverti ou les Dangers de la ville* (1776) a jeho pendant *La paysanne pervertie* (1779), *La vie de mon père* (1788) a *Les contemporaines ou aventures des plus jolies femmes de l'âge présent* (1780).
Literárně-historická tradice Rétifa dlouho opomíjela, nicméně jeho dílo nabízí cenné postřehy o životě určitých společenských vrstev v období před revolucí a inspiraci pro pozdější románovou tvorbu. Mezi další jeho díla patří *Le pied de Fanchette ou le soulier couleur de rose* (1768), *Le pornographe ou idées d'un honnête homme sur un projet de règlement pour les prostituées* (Londýn, 1769), který ovlivnil úpravu prostituce v Rakousku za Josefa II., *Lettres d'une fille à son père* (1772), *La femme dans les trois états de fille, d'épouse et de mère* (1773), *Le ménage parisien* (1773), *La découverte australe ou les Antipodes* (1781), *Les nuits de Paris ou le Spectateur nocturne* (1788–91), *Les provinciales ou Histoire des filles et femmes des provinces de France* (1797), *Le drame de la vie* (1793), *La philosophie de M. Nicolas* (1796), *L'andrographe, le gynographe et le thesmographe* (1790), *Histoire des campagnes de Marie* (1811), *Ingénue Saxancourt* (1785), *Le quadragénaire* (1797), *Tableau des mœurs d'un siècle philosophe* (1787) a *Les veillées du Marais* (1786). V 19. století byly znovu vydány *Les contemporaines* (Paříž, 1875–76), *Monument du costume physique et moral de la fin du XVIIIe s.* (1874–75), *Le pornographe* (1879) s komentářem lékaře Mireura a *Mes inscriptions. Journal intime* (1890), a také některé povídky a romány. Podrobnější informace lze nalézt v díle P. Lacroix, *Bibliographie et iconographie de tous les ouvrages de Rétif de La Bretonne, avec sa vie par Cubières Palmaizaux* (Paříž, 1875).
Source: http://leccos.com