Jan Karel Čemus se narodil 28. ledna 1895 v Horních Mokropsích u Prahy. V roce 1913 maturoval na reálném gymnáziu v Praze a následně vystudoval elektrotechniku na Českém vysokém učení technickém. Po studiích pracoval jako inženýr u různých firem a ve 30. letech 20. století si založil vlastní technickou kancelář. Často cestoval po Evropě, zejména do Itálie, Jugoslávie a Německa.
Od roku 1925 pravidelně publikoval, nejprve odborné články, později i beletrii. V denících Národní politika a Právo lidu vedl rubriku Motoristická hlídka a v dalších časopisech přispíval fejetony, literární kritiky, povídky a romány na pokračování. Překládal také odbornou i beletristickou literaturu z angličtiny, francouzštiny, němčiny a italštiny. Vedle psaní se věnoval grafice a skládal drobné klavírní skladby, které uváděl v rozhlase.
Po okupaci Československa se zapojil do odboje, ale již v roce 1939 byl zatčen a vězněn gestapem. Po propuštění se živil jako učitel cizích jazyků a psal knihy. V roce 1945 se přestěhoval do Liberce a nakonec se 1. května 1952 usadil v Kadani, kde se nezapojil do kulturního života. Nový režim mu byl cizí a jeho knihy nebyly v souladu s tehdejšími ideologickými požadavky. Až v době uvolnění vyšly dvě jeho knihy znovu. Zemřel 11. listopadu 1969 v Kadani.
Významnou část jeho díla tvoří odborná literatura, která byla ve své době velmi populární. V roce 1926 vydal Úvod do radiofonie a v roce 1929 knižní studii Poruchy v radiofoni. Dále psal knihy o využití elektřiny a strojů v zemědělství a příručku Poruchy a opravy automobilů z roku 1931.
Nejplodnější byl však v beletristické tvorbě pro mládež. V letech 1939 až 1943 napsal více než dvacet knih, často ilustrovaných Milošem Novákem. Mezi ně patří humoristický román Tajný spolek SNOŠ (1939), dobrodružné romány Skalní hnízdo (1941) a Pod klenbou pralesa (1941), životopisný román o Františku Křižíkovi Frantík vynálezce (1943), naučné dobrodružné romány Bratři Drátové (1943) a Bratrstvo síly (1944) a chlapecké romány Jezero na Vysočině (1944) a Chata děsu (1944), která byla znovu vydána až v roce 1991. V roce 1944 napsal také sbírku básní Písně práce, oslavující práci a moderní techniku.
Během okupace získala popularitu i jeho detektivka Zimomřivý člověk (1942) a další detektivní romány, které publikoval pod pseudonymy Vladimír Jenka a Vladimír Janko. Po válce psal další chlapecké romány, včetně Ostrova Bohemia (1945), Obrněného vlaku (1946), Pancéřových pěstí (1947), automobilistického románu Společnost na kolech (1946) a dobrodružných románů Ranč nad Vltavou (1947) a Od hor k moři (1948). V roce 1946 vyšla dětská encyklopedie Svět elektřiny a první díl autobiografické trilogie Ubitá generace s názvem Muži bez límečku.
Source: Lexikon české literatury 1