Italo Calvino

Italo Calvino (1923–1985) byl významný italský spisovatel druhé poloviny 20. století, proslulý svými romány, povídkami, eseji a novinářskou činností. Narodil se na Kubě, v Santiagu de Las Vegas, ale brzy se s rodinou vrátil do Itálie, kde žil především v Turíně a později v Paříži. V Paříži se připojil ke skupině Oulipo. Jeho tvorba se původně inspirovala neorealismem, ale postupně se zaměřila na fantastiku a experimentální postupy. Mezi jeho nejznámější díla patří Neviditelná města, Když jedné zimní noci cestující, trilogie Naši předkové, román Palomar, Americké přednášky a řada povídek.

Calvino se narodil 15. října 1923 na Kubě italským rodičům, kteří zde pracovali. Po dvou letech se rodina vrátila do Itálie. Studoval filozofii a literaturu v Turíně a pracoval jako novinář a redaktor v nakladatelství Einaudi. Jeho literární debut představoval román Cestička z pavoučích hnízd (1946), za který získal cenu Premio Riccione. Přestože je často řazen k realistické literatuře, významnou část jeho tvorby tvoří fantastické příběhy. V 50. letech začal psát Rozpůleného vikomta (1952), Neexistujícího rytíře (1959) a Barona na stromě (1957), která se stala také divadelní hrou. Tato tři díla byla později vydána souborně pod názvem Naši předkové. Některé jeho knihy, jako Neviditelná města a Hrad křížících se osudů, se obtížně zařaditelné, zatímco Kosmické grotesky a Té nula se přibližují žánru science fiction.