Michael Bronec

Michael Bronec se narodil 16. října 1969 v Praze. Již od dětství ho fascinovala sci-fi, zejména díla Julese Vernea, ke kterým se často vracel. Kniha Na Kometě v něm probudila zájem o astronomii. V roce 1984 začal systematicky vyhledávat sci-fi knihy v antikvariátech, inspirován seznamem ze Stvořitelů nových světů. Díky tomu se seznámil s Janem Vaňkem a Pavlem Hlaváčem, kteří mu předali tzv. Superseznam. Prostřednictvím nich se zapojil do SFK Spectra (původní Spectry V. Veverky), kde však nezůstal plnohodnotným členem – byl příliš starý pro dětskou sekci, ale ještě ne dostatečně zkušený pro sběratelské kruhy. Z Superseznamu, který čítal dva tisíce titulů, získal zhruba sedm set knih. Po přečtení méně známých titulů se kompletní sbírky vzdal. Začal navštěvovat sci-fi burzy (Burzy RUR a Minicon) a prodávat knihy, patřil mezi stálé prodejce i v době, kdy se to ostatním přestávalo vyplatit. Od roku 1989 pravidelně navštěvoval SF klub RUR a později i SF museum Z. Rampase.

Michael Bronec se nevěnuje psaní s takovou intenzitou, jako jiným oblastem. V první polovině 90. let se významně podílel na tvorbě Dračího doupěte, kde sepsal přibližně třetinu obsahu, především Hraničáře a Bestiář. Vytvořil také první český gamebook Ve službách krále Reginalda – Do hradu goblinů a pro české hráče upravil polskou Bitvu na polích Pelennoru. Kromě her se uplatnil jako překladatel z angličtiny (např. Howard: Tygři moře, Zelazny: Prokletý Dilvish) a polštiny (např. Ziemkiewicz: Poklady stolinů).

Povídka O hloupém Honzovi a jednorožci je inspirována jeho překladatelskou prací na knize Poslední jednorožec od Petera S. Beaglea.

V současnosti provozuje nakladatelství Straky na vrbě, které se zaměřuje na vydávání děl českých autorů.