Zbyněk Fišer, známý jako Ivan M. Bondy, byl český filosof, básník a prozaik, významná postava českého undergroundu.
Po maturitě v roce 1957 studoval dálkově filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1957–1961) a v roce 1967 získal titul kandidáta věd. V letech 1957–1962 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu a následně (1962–1967) jako bibliograf ve Státní knihovně. V roce 1967 odešel do invalidního důchodu a v letech 1993–1996 přednášel na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a na vysokých školách v Bratislavě.
Jeho tvorba zahrnuje rozsáhlé filozofické, básnické a prozaické dílo, které původně vycházelo v samizdatech a od roku 1990 je postupně vydáváno. V 40. letech byl aktivní ve Surrealistické skupině a v roce 1950 založil (spolu s J. Vodseďálkem) samizdatové nakladatelství Půlnoc, ve kterém také publikoval. Od počátku 70. let patřil k předním představitelům českého undergroundu a některé jeho verše zhudebnila skupina Plastic People of the Universe.
Jeho první filozofická práce *Otázky bytí a existence* (1967) vychází z jeho diplomové práce z roku 1961. V roce 1967 vyšla *Útěcha z ontologie* (napsaná v roce 1962) a v roce 1968 monografie *Buddha*. Další filozofické práce vycházely v samizdatu a nyní jsou publikovány pod názvem *Filozofické eseje* (od roku 1993) nakladatelstvím Dharma-Gaia. *Poznámky k dějinám filozofie*, pokrývající evropskou i mimoevropskou filozofii od počátků do konce 18. století, vycházely v letech 1977–1989 a po roce 1990 je vydává nakladatelství Vokno.
Bondyho práce se zaměřuje na ontologickou problematiku, zejména na kritiku substance a snahu o vytvoření „nesubstančního modelu v ontologii“ s důrazem na kategorii samovzniku. Jeho filozofie propojuje ontologické a axiologické otázky a vychází z ateistické dialektiky, která je úzce spjata s dialektickým a historickým materialismem a jeho levicovým politickým přesvědčením. Dospívá k hypotéze o „ontologii beze všech determinací“.
V průběhu svého díla se Bondy věnoval i buddhistické, čínské, islámské a křesťanské teologii, přičemž analyzoval tradiční teologické kategorie z ateistického hlediska. Zajímal se o vnitřní souvislosti mezi evropským a východním myšlením a jejich využití pro další filozofickou práci.
V eseji *Juliiny otázky* (1970, knižně 1993) se zabýval místem a funkcí lidského rodu v univerzu a problematikou „artificiálních bytostí“. Jeho práce dějin filozofie jsou podrobné, ale zároveň srozumitelné i pro laiky.
Source: ld.johanesville.net