Gregory Albert Benford

Vystudoval fyziku a nyní ji vyučuje na Kalifornské univerzitě v Irvine. Je významným představitelem hard science fiction. Literární kariéru započal povídkou „Náhradník“ (1965), která získala druhé místo v soutěži časopisu The Magazine of Fantasy and SF. Jeho prvním románem byly „Temnější než temnoty“ (1970). V jeho dílech dominují témata vesmíru a setkání lidstva s mimozemským životem, což se projevuje v románech jako „Projekt Jupiter“ (1975), „V oceánu noci“ (1977) – kde Zemi ohrožuje srážka s tělesem obsahujícím mimozemské organismy – „Proti věčnosti“ (1983) o kolonizaci měsíce Ganymedes a „Oceánem sluncí“ (1984). Často spolupracuje s dalšími autory. S Gordonem Eklundem napsal román „Když jsou hvězdy bohy“ (1977) a za kratší verzi tohoto příběhu o objevu mimozemského života ve Sluneční soustavě získali o dva roky dříve cenu Nebula. S Williamem Rotslerem vytvořil román „Pád Šivy“ (1979), který se opět zabývá hrozbou dopadu komety. V 80. letech obdržel druhou Nebulu za román „Časoráma“ (1980), v němž se vědci snaží pomocí tachyonů kontaktovat kolegy z 60. let a předejít budoucím katastrofám. Tento román je považován za jeden z nejlepších příkladů hard science fiction, i když mu někteří vytýkají menší čtivost. Z jeho novějších prací je pozoruhodný sci-fi thriller „Artefakt“ (1985), který se točí kolem podivné krychle objevené při archeologickém výzkumu a jejíž osud se propojí s politickým převratem. Společně s Davidem Brinem napsal román „Jádro komety“ (1986). Kritický úspěch zaznamenal román „Velká řeka nebes“ (1987), v němž konfrontuje lidskou civilizaci s civilizací strojů na vzdálené planetě, a jeho pokračování „Příliv světla“ (1989). Jeho povídky se objevily ve sbírce „V mimozemské kůži“ (1986), která obsahuje i známou povídku „Dělat Lennona“ (1975). Další povídky vyšly ve sbírkách „Světy science fiction“ (1993) a v časopisech Ikarie 1992/4 a 1994/7.