Karel Josef Beneš byl nadaný prozaik, jehož díla se silně opírala o mravní zásady.
Narodil se do rodiny lékařů. Po ukončení studia na klasickém gymnáziu v roce 1915 byl ihned povolán do vojenské služby. Během války utrpěl na frontě vážná zranění a po propuštění se věnoval studiu přírodních věd, filozofie a dějin hudby, a také se zapsal na lékařskou fakultu.
V letech 1921 až 1938 působil v Univerzitní knihovně a Státní pedagogické knihovně. V letech 1934 až 1937 zároveň externě vedl vydavatelství Družstevní práce.
Po okupaci v roce 1939 se zapojil do odboje a na konci roku 1941 byl zatčen a odsouzen k sedmiletému vězení. Během války byl vězněn na různých místech – v Pankráci, Terezíně, Gollnově, Drážďanech, Ebrachu a Straubingu. Přežil pochod smrti a v dubnu 1945 byl osvobozen.
Po druhé světové válce pracoval jako úředník ve Státním plánovacím úřadu a věnoval se také filmové dramaturgii.
V roce 1950 se Karel Josef Beneš přestěhoval do Rožmitálu pod Třemšínem, kde v roce 1969 zemřel.
Source: spisovatele.cz