Konstantin Sergejevič Badigin (30. listopadu 1910 – 17. března 1984) byl ruský sovětský spisovatel, výzkumník, vědec a kapitán dálné plavby.
Námořní kariéru zahájil v roce 1928 jako námořník na Dálném východě. Po absolvování námořní vysoké školy ve Vladivostoku v roce 1932 působil jako navigátor a důstojník Sovětského námořnictva. V roce 1938 velel výpravě ledoborce Sedov do Arktidy. Loď uvízla v ledu a byla přeměněna na driftující vědeckou polární stanici. Po 812 dnech byla v lednu 1940 uvolněna v oblasti mezi Grónskem a Špicberky. Za toto nasazení byl Badigin vyznamenán Řádem rudé hvězdy a získal titul Hrdina Sovětského svazu (3. února 1940).
Během Velké vlastenecké války velel v letech 1941 až 1943 sovětským ledoborcům v Bílém moři a v letech 1943 až 1945 kapitánoval motorové lodi na trase mezi Seattlem a Vladivostokem v Tichém oceánu.
Po válce odešel do výslužby a věnoval se vědecké a literární činnosti. Vystudoval Moskevský pedagogický institut a následně aspiranturu na Lomonosovově univerzitě, kde v roce 1953 obhájil disertační práci a získal titul kandidáta věd v oboru geografie.
Jako spisovatel začínal v 40. letech 20. století črtami o průzkumnících Arktidy. Následně napsal několik autobiografických knih a historických románů s námořní tematikou. V roce 1973 se stal předsedou Komise pro námořní uměleckou literaturu Svazu spisovatelů Sovětského svazu.
Source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Konstantin_Badigin