not rated
My rating
Jindřich Šimon Baar (7. února 1869 – 24. října 1925) byl český katolický kněz, básník a spisovatel. Patřil k představitelům realismu, konkrétně venkovské prózy a Katolické moderny, a také se věnoval sběru pohádek. Ve svých dílech, zasazených do prostředí Chodska, s hlubokou znalostí kraje vytvořil cenný národopisný obraz této oblasti. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera.
Pocházel ze sedlácké rodiny. Základní školu navštěvoval v Klenčí a gymnázium v Domažlicích, které dokončil v roce 1888. Následně studoval teologii v Praze. Původně se chtěl věnovat filozofii, ale kvůli tíživé finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu a přispíval do studentských časopisů.
V roce 1892 byl vysvěcen na kněze a působil na různých místech v Čechách. V roce 1899 se stal farářem v Kloboukách u Slaného, po deseti letech se ale vrátil jako farář do Ořechu u Prahy.
V 90. letech 19. století se aktivně zapojil do hnutí Katolické moderny a pravidelně publikoval v časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a zemích střední Evropy.
Jako kněz se snažil o reformu církevních řádů, ale bez úspěchu. V roce 1919 odešel do penze a dožil v rodné Klenčí.
Je pohřben na hřbitově Na Soutkách v Klenčí pod Čerchovem. Na vlastní přání na jeho náhrobku není uvedeno jméno, pouze verš:
Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!
Po jeho smrti bylo v Klenčí založeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, ve vesnici Výhledy, byl vztyčen památník se sochou v nadživotní velikosti, na jehož zbudování se podílely okolní obce a spolky.
Pocházel ze sedlácké rodiny. Základní školu navštěvoval v Klenčí a gymnázium v Domažlicích, které dokončil v roce 1888. Následně studoval teologii v Praze. Původně se chtěl věnovat filozofii, ale kvůli tíživé finanční situaci rodiny vstoupil roku 1888 na pražskou bohosloveckou fakultu a přispíval do studentských časopisů.
V roce 1892 byl vysvěcen na kněze a působil na různých místech v Čechách. V roce 1899 se stal farářem v Kloboukách u Slaného, po deseti letech se ale vrátil jako farář do Ořechu u Prahy.
V 90. letech 19. století se aktivně zapojil do hnutí Katolické moderny a pravidelně publikoval v časopisu Nový život. Podnikl několik cest po Čechách a zemích střední Evropy.
Jako kněz se snažil o reformu církevních řádů, ale bez úspěchu. V roce 1919 odešel do penze a dožil v rodné Klenčí.
Je pohřben na hřbitově Na Soutkách v Klenčí pod Čerchovem. Na vlastní přání na jeho náhrobku není uvedeno jméno, pouze verš:
Čtenáři!
Též tvá cesta k hrobu běží,
tož se netaž, kdo zde leží,
které bylo naše jméno,
jaká práce – žití, věno.
I své kvítí i své hloží
odnesli jsme na soud Boží,
pokoj máme v tomto hrobě,
Bůh ho jednou dej i Tobě.
Pane, smiluj se nad námi!
Po jeho smrti bylo v Klenčí založeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, ve vesnici Výhledy, byl vztyčen památník se sochou v nadživotní velikosti, na jehož zbudování se podílely okolní obce a spolky.
Source: spisovatele.cz; https://bit.ly/3pZ5mMW