Sbírka Jahodové verše vznikla jako soubor veršovaných poděkování za „jahodová“ hodnocení na serveru Lidé.cz. Nejprve jednoveršové vzkazy postupně dosáhly formy básniček o přátelství, lásce… Společným motivem díla jsou jahody, jahůdky a poděkování za přátelství, které spolu sdílíme (nejen) na síti.
„Jahodový básník“ František Tylšar už roky rozdává radost svými osobitými verši. Jeho básně nesou specifický rukopis, otevřenost výpovědi a hlavně jsou spontánními a jasně formulovanými promluvami romantické duše, s prioritním záměrem obsahu sdělení. Čtenářům jsou tudíž snadno přístupné a srozumitelné. Nechybí v nich však ani jemný humor, drobné hrátky se slovíčky a jejich dvojvýznamy, zdařilé alegorie, přijatelná míra erotiky anebo zásadovost osobních postojů. Jejich krása potěší i vás!
Druhý díl železničářské antologie Františka Tylšara, která mapuje literární tvorbu autorů - železničářů - profesí či srdcem. V tomto již druhém pokračování se jich sešlo přesně 40.
Motto: „Hranice jsou pomyslné čáry na mapě, které pro literáty neplatí!“ V letošní antologii jsem si dal za cíl shromáždit nejen průřez tím, o čem současní autoři – železničáři píší, ale také tím, jak nás – železničáře a železnici vnímá cestující i okolo trati sepohybující veřejnost. Opět v ní naleznete širokou škálu autorů. Počínaje těmi, kteří nalezli odvahu zveřejnit svůj text poprvé, konče zkušenými spisovateli, kteří knihy píší, vydávají a jejichž tituly zdobí nejednu výkladní skříň knižních obchodů. Novinkou v letošním vydání je skutečnost, že kniha vychází poprvé pod křídly Mezinárodní federace pro kulturu a volný čas železničářů (FISAIC), která byla založena na podnět Francie a Švýcarska západoevropskými železničáři již v roce 1952. Její česká literární sekce vznikla letos v únoru a do budoucna jistě přinese další možnosti mezinárodní spolupráce na železničně-literárním poli. Přínos FISAIC se projevuje i v této knize. Obsahuje nejen příspěvky členů literární sekce, ale svými fotografiemi přispěli také autoři sekce fotografické. Často se vedou diskuse o tom, zda má vůbec smysl tyto antologie vydávat. A já jedním dechem odpovídám. Má! Přestože úroveň všech příspěvků není ani zdaleka stejně literárně vysoká, jsou tyto obrazem, svědectvím své doby a pomáhají dokreslovat atmosféru železničního písemnictví. A o to jde především. Kdo si chce přečíst díla nositelů literárních cen, nechť sáhne po jiné knize. Kdo má rád železnici a chce se o ní něco dovědět, nebo se jen pobavit zajímavým čtením, ten drží v rukou tu pravou. A najde v ní nakonec i ty ukázky z děl oceněných autorů. Za všechny Literáty na trati Fanda :-) Tylšar - tvůrce knihy
motto: „Vítejte v dobře rozjetém mezinárodním vlaku!“ Ano, náš vlak, tvořený jednotlivými vozy ukázek autorů - železničářů nebo těch, kteří o železnici píší, je dobře rozjetý. Svědčí o tom i skutečnost, že křižuje železniční literární síť již čtvrtým rokem a cestujících ve formě autorů či čtenářů neustále přibývá. Z nesmělých osmnácti průkopníků v prvním díle se letos vyšplhal na neskutečných sedmdesát dva. A to počítám jen ty literární. Stejně jako loni se k nám přidali přátelé z Polska a Slovenska. Jazykovou pestrost knihy jsme ale rozšířili o jazyk takřka celosvětový - esperanto. Takže si v této knize můžete přečíst i dva příspěvky v této mezinárodní řeči. Samozřejmě, stejně jako u polštiny, s kvalitním českým překladem. Kniha již druhým rokem vychází pod křídly Mezinárodní federace pro volný čas železničářů FISAIC. Proto v ní naleznete fotografie, ilustrace, ale zejména literární díla mnoha členů skupin českého zemského svazu. Někteří autoři, publikující v minulých letech, se již nezapojili. Nepovažovali to za svoji prioritu. Na druhé straně jejich místa zaplnilo mnoho literárních osobností. Můžete se tedy těšit na pořádnou porci vyprávění, povídek či básniček... Ty všechny vytvářejí barevný a spletitý obraz toho, o čem současní autoři – železničáři píší, ale také toho, jak nás – železničáře a železnici vnímají naši zákazníci - cestující i okolo trati se pohybující veřejnost. Přeji vám tedy mnoho hezkých chvil při čtení, ideálně při cestě vlakem. Za všechny Literáty na trati Fanda :-) Tylšar - tvůrce knihy
Společná kniha čtyřiceti osmi autorů je součástí projektu Literáti na trati. Vzhledem k jejich narůstajícímu počtu byla letos poezie vydána jako samostatný svazek. Staničník je tajemné slovo s vůní dálek. Definice Návěstního předpisu říká, že staničník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí kilometrickou polohu místa na trati. Pro železničáře je to tedy návěstidlo, a dlužno říci, že jedno z nejstarších a nejrozšířenějších. Již v dobách parního provozu lemovaly kamenné staničníky traťové úseky celého světa. Mnohé z nich přežily století a zdobí železniční tratě i ve dnešní době. Potkat je můžete na lokálkách, ale i na koridorech, kde doplňují novější „kolegy“ - staničníky, tvořené obdélníkovou deskou z odrazového materiálu. Ty už neoznačují pouze kilometrickou polohu místa na trati, ale ve žluté variantě upozorní strojvedoucího, že se blíží přejezd se světelným zabezpečovacím zařízením nebo dvěma oranžovými pruhy na to, že se vlak nachází v úseku, ve kterém musí být použito překlenutí záchranné brzdy, pokud je souprava tímto zařízením vybavena. Prostě ani dnes neztrácejí na svém významu. Spíše naopak... Za ta léta, co věrně slouží, zažily staničníky mnoho poetických příběhů. Kdyby je uměly vyprávět, bylo by to jistě na několik knih. A tato mezi ně po právu náleží. Obsahuje 200 stránek poezie odpočítávané hektometry staničních i traťových kolejí. Poezie vonící dálkami cest a cestování. A věřte, že to zdaleka není všechno. Tato není zdaleka poslední, protože pramen železničních příběhů je nevyčerpatelný. Každý den přináší nové, na které se můžeme těšit zase příště.
Již pátý díl úspěšné antologie železničních autorů a autorů píšících o železnici. Letos se jich v ní, i přes odloučení poezie, sešlo jednašedesát. Staničník je tajemné slovo s vůní dálek. Definice Návěstního předpisu říká, že staničník je nepřenosné návěstidlo, které návěstí kilometrickou polohu místa na trati. Pro železničáře je to tedy návěstidlo, a dlužno říci, že jedno z nejstarších a nejrozšířenějších. Již v dobách parního provozu lemovaly kamenné staničníky traťové úseky celého světa. Mnohé z nich přežily století a zdobí železniční tratě i ve dnešní době. Potkat je můžete na lokálkách, ale i na koridorech, kde doplňují novější „kolegy“ - staničníky, tvořené obdélníkovou deskou z odrazového materiálu. Ty už neoznačují pouze kilometrickou polohu místa na trati, ale ve žluté variantě upozorní strojvedoucího, že se blíží přejezd se světelným zabezpečovacím zařízením nebo dvěma oranžovými pruhy na to, že se vlak nachází v úseku, ve kterém musí být použito překlenutí záchranné brzdy, pokud je souprava tímto zařízením vybavena. Prostě ani dnes neztrácejí na svém významu. Spíše naopak... Za ta léta, co věrně slouží, zažily staničníky mnoho příběhů. Kdyby je uměly vyprávět, bylo by to jistě na několik knih. A tato mezi ně po právu náleží. Obsahuje 342 stránek prózy odpočítávané hektometry staničních i traťových kolejí. Prózy vonící dálkami cest a cestování. A věřte, že to zdaleka není všechno. Tato kniha je sice již pátá v pořadí, ale věřím, že zdaleka ne poslední, protože pramen železničních příběhů je nevyčerpatelný. Každý den přináší nové, na které se můžeme těšit zase příště.
Kniha není určena k distribuci prodejní sítí, a proto ji lze zakoupit pouze na adrese frantisek.tylsar@seznam.cz. Obsahuje poezii 62 autorů a jejich stručné medailonky.
Kniha není určena k distribuci prodejní sítí, a proto ji lze zakoupit pouze na adrese frantisek.tylsar@seznam.cz. Obsahuje příběhy 63 autorů a jejich stručné medailonky.
Série Literáti na trati je nejrozsáhlejší soubor textů, které nepsali železničáři a příznivci železnice. A jako taková byla roku 2025 oceněna zápisem do České knihy rekordů agenturou Dobrý den z Pelhřimova. I v této publikaci vás povezeme po kolejích krajiny slov, plné rozmanitosti a hlubokých prožitků. Při každém zastavení se otevřou nové obzory, vyprávějící o lidských radostech, bolestech, lásce a touze. Touze cestovat a poznávat nové, vzdálené kraje. Skrz příběhy se vydáváme na cestu po železničních kolejích našich myslí, pocitů a duší, hledajíce poezii ve všedních okamžicích i ve vzdálených krajích naší fantazie. Připravte se na nezapomenutelnou jízdu, kde každé slovo nese omamnou vůni dobrodružství a dotyk nekonečna. Poznejte železnici v jejích mnoha podobách, tak jak ji vnímají ti, pro které je denním chlebem, i ti, kteří do vlaku usedají jen ve svátečních chvílích. Knihu lze zakoupit přes frantisek.tylsar@seznam.cz.
Kniha je určena každému, kdo miluje hezká slova, erotiku a Milování. Slova autora: "Verše jsou o milování a všem krásném, čím erotika muže a ženu obohacuje. Sbírka obsahuje jemně eroticky laděné verše, plné romantiky. Nalezneme v ní však i silnější erotické příběhy, které se někomu mohou zdát perverzní. Těmto lidem navrhuji sáhnout po jiné knize. Ostatním, kteří "se nestydí" a kterým není erotika a milování cizí, přinesou mnohé hezké chvíle plné vzrušení, nádherných prožitků a inspirace."
Sbírka povídek a fejetonů dvou autorů – železničářů a členů literární skupiny Českého zemského svazu FISAIC je souborem textů, které byly a jsou průběžně publikovány na stránkách časopisu Železničář. Autoři ji doplnili o další vyprávění, která se na časopisové stránky nevešla. A tak kniha obsahuje celkem dvacet jedna povídek Břetislava Buchty a patnáct Františka Tylšara. Ilustracemi ji doplnila Kateřina Raszková. Břetislav Buchta je zaměstnancem traťového hospodářství SŽDC, František Tylšar pracuje u vlakového doprovodu Českých drah – Národního dopravce, ale své náměty čerpá i z prostředí zaměstnanců, které školil jako lektor Dopravního vzdělávacího institutu. Proto na stránkách nalezneme příběhy téměř ze všech koutů dráhy a drážní dopravy. Někde čtenáře poučí, jinde je rozesměje situacemi, které se snad mohou stát pouze na kolejích a v jejich blízkosti.
Od „R“ po „S“ aneb Od rýmovaček po sonety Kniha je souborem veršů Františka Tylšara, alias Jahodového básníka, za období uplynulých tří roků, které poznamenala spolupráce s Jihočeským klubem Obce spisovatelů. Autor sám říká: „V klubu jsem se dostal do prostředí zkušených literátů. Jejich mnohdy nelichotivé, ale podnětné kritiky mi pomohly zamyslet se nad vlastní tvorbou. Zatímco dřívější knihy byly spíše souborem rýmovaček psaných podle jednoduché šablony, v téhle knize naleznete verše dokládající postupné změny. Básník se vyvíjí, roste, zraje... Stejně tak se vyvíjí, roste a zraje i jeho verš... Proto v úvodu knihy naleznete ještě rýmovačky psané v původním jednoduchém stylu. Ke konci jsou již první nesmělé pokusy o sonet, psaný podle literárních pravidel formy. Je mi jasné, že k dokonalosti má moje tvorba ještě daleko. Přesto jsem jako autor pyšný na stále povzbudivější slova kritiky redakční rady časopisu Fórum, jehož jsem šéfredaktorem. Forma i obsah se vyvíjí, přesto jsem stále tím Jahodovým básníkem, jehož verše se líbí stovkám pravidelných čtenářů. Jejich milé reakce jsou mi tím nejhezčím povzbuzením do další tvorby. Nezbývá mi tedy než poděkovat. Stáně Bumbové za odbornou kritiku a rady, Hance Hosnedlové za příklad, který mi dává, Kláře Gabrielové za ilustrace, manželce a rodině za podporu, všem svým Múzám za polibky a všem čtenářům za dlouhodobou přízeň.“ Děkuji! Fanda :-) Tylšar Jahodový básník
Co se ještě včera zdálo kouzlem, je dnes díky technice běžnou součástí života. A netýká se to jen lidí, ale i všech pohádkových bytostí. Svět se mění a každý se musí přizpůsobit. Proto jsem si s nimi o tom povídal a pozorně naslouchal. Vyprávěly mi své příběhy a já poznával jejich osudy. Zjistil jsem, že technika není jen hromada smontovaných součástek, ale i takový počítač vám mnohé prozradí, budete-li mu naslouchat. Krok za krokem jsem objevoval jejich podivuhodný svět. A vznikla tato kniha.
Dílo je určeno každému, koho oslovuje hezká, melodická a hlavně pozitivní poezie. Kdo si rád udělá RADOST hezkými slovy o všem krásném, co nás obklopuje. Obsahem básní jsou témata, týkající se všeho krásného. Láska, přátelství, příroda, ale také svátky, dárky, vyjádření těch nejhezčích přání a pocitů, které osloví mnohou ztrápenou duši, dodají pocit naděje, štěstí a RADOSTI.
Pořád se něco děje, a na železnici zvlášť! Příběhy a povídky, podané s lehkou nadsázkou, vycházejí ze skutečných událostí, jež se na dráze přihodily. Nezáleží na tom, zda jste vlakvedoucí, závorář, výpravčí či strojvůdce – všude tam, kde se lidé setkávají s technikou nenínouze o zajímavé situace. Možná v nich poznáte někoho blízkého, přesto věřte, že jakákoli podobnost je čistě náhodná. Jednu věc však mají všechny příběhy společnou. Humor. Humor, který železničáře neopouští ani v těch nejtěžších chvílích.