Jiří Skoupý

Deset let po stopách vražd a zločinů

V rámci své badatelské činnosti došli autoři této knihy k závěru, že prvnímu veliteli Četnické pátrací stanice v Brně v letech 1928—1938, vrchnímu strážmistru Františku Muzikářovi, nebyla dosud věnována taková pozornost, jakou by si tato moravská osobnost nepochybně zasloužila. Aby významný četnický velitel neupadl v zapomnění, pustili se autoři do pátrání s úmyslem dozvědět se o něm co nejvíce. Podařilo se jim objevit strážmistrovy potomky, kteří přechovávali písemnou pozůstalost svého dědečka s dosud nepublikovanými materiály k celkem asi sedmdesáti objasněným případům, na jejichž vyšetřování se Muzikář s brněnskou pátračkou podílel. Máme tak jedinečnou příležitost nahlédnout přímo „do kuchyně“ četnických pátračů a utvořit si zcela konkrétní představu o tom, jak vyšetřování zločinů v časech tzv. první republiky skutečně probíhalo. V knize se čtenář může seznámit nejen s životními osudy samotného Františka Muzikáře, ale i s vývojem bezpečnostních složek na Moravě a historií brněnských četnických kasáren, kde pátrací stanice sídlila, vězeňských objektů i soudní budovy a s obecnými základy dobové legislativy. Následují popisy několika skutečných trestných činů a metod jejich šetření, v nichž nechybí ani dramatická přiznání pachatelů, doplněná autentickými výňatky ze „soudniček“ zveřejňovaných v dobovém denním tisku. Ke každému případu jsou rovněž přiloženy původní fotografie. To vše na pozadí atmosféry 20. a 30. let minulého století, s postavičkami „moravské galerky“, ne nepodobnými těm v povídkách Karla Čapka a Jiřího Marka.

Published: 2024

ISBN: 978-80-86736-78-5

Šofér, který změnil dějiny

Říkává se, že každá generace by si měla pro sebe znovu nalézt a opětovně zpracovat všechny zásadní události světové historie. Může se to týkat i tak známé a mnoha historiky dopodrobna zpracované události, jakou je atentát na následníka trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda rakouského-dEste a jeho ženu Žofii, vévodkyni z Hohenbergu, dne 28. června 1914 v Sarajevu. Tato kniha představuje pokus o interpretaci sarajevských událostí přímo očima jejích hlavních aktérů: moravského šlechtice, velkostatkáře a majitele zámku ve Velkém Meziříčí, doktora práv Františka Alfréda Marii hraběte Harracha a jeho tehdejšího zaměstnance, českého řidiče Leopolda Lojky, společně s vylíčením jejich pestrých životních osudů. Otevření a vytěžení některých dosud neznámých archivních pramenů je nyní na místě i z toho důvodu, že jsme si v roce 2014 připomněli právě sté výročí sarajevského atentátu. Není bez zajímavosti, že toto výročí vrátilo do obecného povědomí dnes již polozapomenuté termíny, dříve zhusta užívané pro popis fenoménu, kdy zcela neznámý a z pohledu historie naprosto obyčejný člověk dokáže nevědomky způsobit radikální zvrat v běhu dějin. Jejich přesné znění je „Lojka-efekt“, případně „Lojkovi to neřekli“.

Published: 2017

ISBN: 978-80-204-4512-4

Zapomenutý brněnský atentát

Je 7. února 1945. Ulicemi Brna jezdí auta a tramvaje, lidé spěchají za svými povinnostmi. Jen málokdo by si povšiml dvou mladých mužů, postávajících na nároží ulic Nerudovy a Kounicovy. Ve tváři vyššího z mladíků se světlými vlasy se zračí napjatý výraz. Pečlivě kontroluje zásobník pistole pod kabátem. Za okamžik bude ústí zbraně mířit na důstojníka SS, který zatím nemá o chystaném útoku sebemenší tušení… Zmínění muži, Alois Bauer a Vladimír Blažka, byli členy levicové odbojové skupiny Předvoj a cílem útoku se stal 38letý důstojník, SS-Hauptsturmführer August Gölzer. Nejen na otázky, jaké bylo skutečné pozadí vykonaného činu a proč musel zmizet z dějin, aniž by byl jak nacistickým, tak i komunistickým režimem sebeméně propagandisticky využit, se pokouší odpovědět tato kniha.

Published: 2019

ISBN: 978-80-200-2997-3