Jiří Růžička
1943
česká
not rated
My rating
Kritická studie. Dílo podává mimořádně fundovaný obraz o vývoji psychoanalýzy, tvůrčím způsobem obohacuje pohled ego-analytický o pohled fenomenologický, zabývá se vztahem metateoretického a klinického přístupu při psychoanalytickém poznávání člověka, přičemž se vědomě vyhýbá redukcionismu. Věnuje se plně i etickému rozměru psychoterapeutické práce. Autor se na základě rozsáhlých celoživotních filosoficko-psychologických znalostí kriticky vyrovnává s freudismem, jeho krédo je daseinsanalýza zdůrazňující mravní dosah lidských činů. Kniha je vhodná pro psychology, psychoterapeuty i odborníky humanitních oborů.
Published:
2010
ISBN:
798-80-7387-398-1
Doc. PhDr. Jiří Růžička, Ph.D., editor předkládané publikace, obratně spojil rozdílné názory a postupy několika renomovaných autorů a zároveň zkušených praktiků komunitní a skupinové terapie. Práce představuje tři významné proudy a čtyři školy pracující s tímto tématem. V úvodu je věnována pozornost nejstarší tradici, kterou zastupuje jednak Skálův terapeutický program pro závislé pacienty, jednak Knoblochův systém, původně určený pro léčbu neuróz. Skálův program se rozvinul do psychoterapeutického výcviku známého pod názvem SUR, který vzešel ze spolupráce Skály, Urbana a Rubeše. Knobloch svůj léčebný koncept praktikoval v šedesátých letech minulého století, později jej dále rozvíjel v Kanadě. Jeho výcvikový program se u nás uplatnil až na konci devadesátých let dvacátého století pod názvem Výcvik v integrované psychoterapii. Oddělení komunity od skupiny a následný vznik dvou relativně nezávislých útvarů přináší řadu možností. Systém SUR se ukazuje jako pružnější a variabilnější. Knobloch ovšem ovlivnil SUR svou psychoanalyticky pojatou skupinovou terapií, která se stala základem skupinové části výcviku. O SUR a možnostech inspirace jejími myšlenkami pojednává první část knihy z pera autorů Kocábové, Poněšického, Kaliny a Růžičky. Integrovanou psychoterapií jako paralelou SUR se zabývá kapitola F. Knoblocha a Ivy Enachescuové-Hroncové. Technicky precizní pojmy ze skupinové analýzy předkládá a vysvětluje šest autorů (M. Hošková, P. Junek, K. Koblic, O. Pěč, I. Růžičková a L. Vrba). Do této části byla ještě zařazena kapitola H. Klímové o malé lidské skupině v době postkolektivismu. Poslední část je celá věnována daseinsanalýze v pojetí jejích představitelů O. Čálka. L. Horáka, J. Růžičky, mladší generaci zde zastupuje J. Zlámaný.
Published:
2011
ISBN:
978-80-7387-467-4
Soubor psychologicko-terapeutických, antropologických a filozoficko-etických pohledů na psychoterapii. Psychoterapie, jak ji známe a jak se vyvíjela již od dob Freuda, není pouze léčebná metoda, ale také důležitá součást výchovy a vzdělávání, které slouží k sebepoznání a formování vztahů k sobě samému i k okolnímu světu, druhým lidem. Vznikla jako produkt kultury - je vždy určena příslušnou kulturou, která vymezuje hranice jejího uplatnění, zabývá se významnými kulturně-antropologickými tématy (Oidipův komplex, příběh Othella či Quasimoda v životní praxi). Autor kromě obecných výkladů a teorií popisuje v knize také svoje osobní zkušenosti s českým psychoterapeutickým prostředím (setkání s českými psychoterapeuty) a především četné zkušenosti z praxe. V této souvislosti vystupuje proti terapeutickým metodám, nabízeným v rámci scientologie a dianetiky. Zajímavá publikace, určená zájemcům o psychoterapii i o společenské vědy (kulturu, antropologii).
Published:
2003
ISBN:
80-7254-312-1
Na této knize spolupracovalo několik autorů, kteří se v ní věnovali problematice psychosomatické medicíny a reprezentují různé myšlenkové trendy. Tato publikace je odborně zajímavá především v tom, že na problém psychosomatických onemocnění se zde nahlíží komplexním způsobem.
Published:
2006
ISBN:
80-7254-750-X
Kniha je věnována klíčové psychoterapeutické otázce, jíž je rozhovor. Je velmi důležité podstatně rozumět rozhovoru jako takovému, protože v rozmluvě se děje poznání. To je již dlouhou dobu zúžené na poznání objektivní čili věcné, neosobní, neutrální, vědecké. Díky psychoterapiiopakovaně zakoušíme, že poznání bez setkání nepřináší štěstí, úlevu, radost a mír, neulehčí duši bolest, nezmírní lidské utrpení. Setkání, které je lůnem mezilidského vztahu, se zakládá a uskutečňuje v rozhovoru. Zda se rozmluva stane setkáním u společné věci, dojde-li vstupem do ní k porozumění, nebo se setkání neuskuteční a řeč se stane slepým míjením, bezduchou formalitou – to je pro dění v psychoterapii a pro její smysl rozhodující. V rozhovoru dochází k důvěrnému setkání s druhými lidmi, ale také sama se sebou. A to nejen v reálném čase, ale také v minulosti a budoucnosti, ve společné chvíli, ve světě materiálním nebo virtuálním, v otevřenosti a přesazích. Lidské bytí je rozhovor, v něm se také děje. Proto je tak důležité, s kým, o čem i jak se řeč, a tak i náš život, vede. Péče o řeč a její dialogické dění je starostí o nás, o duši, o svět. Z toho se nám ukazuje, na jakých záchytných ontologických bodech se psychoterapie zakládá, na čem spočívá, a jaké jsou její přesahy a souvislosti.
Published:
2021
ISBN:
978-80-7553-850-5
Kniha je sborníkem příspěvků odborné konference - kolokvia. Kde se toto téma na evropské scéně bere poprvé a v jaké podobě? Jak jej lze vztáhnout k psychoterapii? Jaký řád máme na mysli, když o něm hovoříme v souvislosti s psychoterapií? Jak se tomuto v psychoterapeutické obci rozumí?Na danou rozpravu se jistě budou těšit ti, kteří hledají a hlídají pravidla. Budou mít svůj prostor. Zdá se však, že otázka po řádu nebyla u nás nikdy podstatně položena, i když se o ní hovoří neustále. Nedávno jsem měl na toto téma diskusi s kolegy v souvislosti s milostnými vztahy v psychoterapeutické skupině. Nebudu předbíhat, ani prozrazovat průběh diskuse, ale spíše chci navodit směr, kterým lze ke svobodě a řádu v psychoterapii vykročit. Jiný přístup může být ontogenetický. Dalším tématem jsou tzv. hranice v psychoterapii a tzv. hraniční pacienti a hranice v psychoterapii. Svoboda v psychoterapii je rovněž oblast, která jako by již byla „vyřešena". Nemoc jako nesvoboda se již dnes v psychoterapii nezpochybňuje, stejně tak již není neznámý přímý vztah mezi svobodou a zodpovědností. Jak věci svobody psychoterapie rozumí dnes? Jak se psychoterapie stará o svobodu a kdy je sama nástrojem nesvobody? Lze ještě říci, že psychoterapie je stále prostorem, ve kterém o svobodu běží? Lze ještě hovořit tématicky o svobodě, když se psychoterapie stala technickou? Když se modeluje a používá na společenskou či politickou objednávku?
Published:
2011
ISBN:
978-80-904748-0-2
Ve snu je člověk účasten průběhu snových událostí osobně a cele, i když po probuzení ví, že to byl „jen“ sen. To, co se v něm událo, nemůže být bez následků považováno za bezvýznamný nebo dokonce prázdný kus života. Snový život je podobně jako život v bdění součástí našehopobytu, bytí-ve-světě. Možnosti snového života jsou prolnuté s možnostmi bdění. Mnohé sny jsou tak určující, že jim podřizujeme bdělý život. I když se nám zdá, že na sny nemusíme brát žádné ohledy – konečně, vždyť je vždy nakonec zapomeneme – přesto, jak jsme se mohli přesvědčit, tvoří nezbytnou, specificky významnou stránku bdělého života. Jsou jeho zavazujícím, inspirativním, dobrodružným, hrozivým, poučným, zábavným i nesnesitelně pravdivým, svébytným aversem. Sny nemáme ve své moci ani tehdy, když se o to snažíme, a někdy se i zdá, že se nám to daří. Pokud by se nějakým způsobem podařilo snový život oktrojovat, znamenalo by to ohrožení samé podstaty lidské existence, totiž svobody. Svobody žít svými, na společném světě nezávislými a nekontrolovanými možnostmi, a to nejen ve snovém, ale i v bdělém životě. Sny nám tento úděl vytrvale připomínají.
Published:
2016
ISBN:
978-80-7553-041-7